Chrám stavební moudrosti
Příběh pokusu o proměnu istanbulské Hagie Sofie je především příběhem touhy po moci
Pokud nepatříte mezi obdivovatele opěrných systémů historických staveb, zvenčí vás Hagia Sofia těžko něčím nadchne. Chrám Boží Moudrosti, jedna z nejcennějších památek křesťanské kultury stojící v centru Istanbulu, leckomu na první pohled připomene betonový sarkofág postavený nad černobylskou elektrárnou. Nezapomenutelný zážitek se návštěvníkovi odhalí až uvnitř. Jeden a půl tisíce let starý chrám je (i na dnešní dobu) neuvěřitelně monumentální a tak důmyslně zkonstruovaný, že se jeho centrální kupole nad příchozím jakoby vznáší bez opory a stále v něm tak vyvolává plánovaný dojem: že se tu potkává se samotnými nebesy.
V roce 537, kdy byl chrám Boží Moudrosti vysvěcen, měli křesťané teprve čerstvě spočítané, kdy se narodil Kristus, a mohli tak začít odpočítávat dodnes platný letopočet. Až o 33 let později se narodil zakladatel islámu, prorok Mohamed. A co se týče českých zemí, jejich pralesy zhruba touto dobou začaly osídlovat slovanské kmeny. Istanbul, tehdy známý jako Konstantinopol (česky Cařihrad), byl v civilizačním vývoji bez nadsázky o tisíc let napřed.
Hagia Sofia tuhle výjimečnou historii stále připomíná. Byla postavena tak chytře, že v seizmicky aktivní oblasti přežila všechna zemětřesení. Čili by měla podle všeho přežít i aktuální rozhodnutí tureckého prezidenta, že se někdejší křesťanská bazilika promění v mešitu.
Nebe nad hlavou
Chrám nechal vystavět Justinián I. jako nepřehlédnutelný symbol své moci sahající kolem břehů Středozemního moře.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
