Jsem mluvicí rajče, jmenuji se kumato a provedu vás po našem skleníku. Pojďte za mnou a ničemu se nedivte. To byste totiž nedělali nic jiného. V našem skleníku se pěstují kumata a neplatí tu nic, čím jste si byli dosud jistí.
Nejprve něco o mně. Ano, jsem kumato, a nedivte se. Kumato je odvozeno od slova tomato. Od normálních rajčat se však na první pohled liší barvou. Je totiž černé, ne, není to rasismus a není to k divení. Je zeleno-červeno-černé a také o poznání sladší než běžná rajčata, protože má vyšší podíl cukru fruktózy. Je rovněž tvrdší, déle vydrží, a proto je stále oblíbenější.
Kumata vyšlechtili v obří nadnárodní korporaci Syngenta. Poté je firma nechala patentovat, semena dodává pouze vybraným pěstitelům a klade si podmínky. Pro někoho je proto kumato symbol korporátní moci, něco jako Google mezi rajčaty.
Naštěstí je tu ale český zahrádkář, který přechytračí vše od krtka po korporatokracii. Nakoupí si plody kumata v supermarketu, kde jsou vcelku běžně dostupné, a doma si vyndá semínka. Na jaře je dá do hlíny a v létě má vlastní sklizeň. Prý. Možná. Kumata totiž hlínu nesnášejí.
Nedivte se a rozhlédněte se po našem skleníku. Nikde žádná hlína. Kumata rostou v hydroponických systémech. Sluníčko jim pouštějí z dispečinku. Zavlažují je hadičky. Opilují je drony. Sklízejí roboti. Kumata jsou prostě rajčata 21. století a produkt inteligentního zemědělství budoucnosti, které bude muset už brzy nakrmit devět miliard lidí. A na to bude potřeba hodně miliard…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
