Jsem uvězněný tady v Singapuru a je to frustrující,“ říká nespokojeně do telefonu Aaron Irving, odborník na infekční nemoci pocházející ze zvířat. Dlouhodobě působí na tamní Duke-NUS Medical School, prestižní lékařské fakultě dvou místních univerzit, a nemůže se dočkat, až dostane vízum, s nímž bude moci odjet do Číny, kam jej zatím coby cizince kvůli pandemii koronaviru nepustili. Chce se totiž s čínskými kolegy vypravit do jeskyní a lesů na jihu země obývaných netopýry a hledat v jejich krvi viry příbuzné původci nemoci covid-19. Středem jeho zájmu budou ovšem i další savci, například cibetky, starobylé šelmy podobné kunám, nebo tany, hmyzožravá zvířátka připomínající veverky.
Nový koronavirus dosud připravil o život více než 400 tisíc lidí a každý den stále přibývá více než 100 tisíc nových případů nákazy. Není tak vlastně divu, že v aktuálním boji s epidemií a jejími katastrofálními ekonomickými důsledky kromě spekulací o laboratorním původu ustoupila do pozadí důležitá otázka – jak nový virus vlastně vznikl. Úplně se na ni ale nezapomnělo. Austrálie v květnu na půdě Světové zdravotnické organizace (WHO) požadovala nezávislé vyšetřování původu viru a odpovědnosti Číny za vznik pandemie. Její návrh nezískal dostatečnou podporu, nicméně v oslabené formě, která nejmenuje specificky Čínu, již prošel. Uvidíme ale až časem, co se podaří zjistit a jestli se vyšetřování vůbec rozběhne.
U předchozích epidemií příbuzných respiračních nemocí SARS a MERS se jejich původ po…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
