Minulý týden přišla Evropská komise s dlouho avizovanou představou, jak by se členské státy EU měly dostat z ekonomického propadu způsobeného koronavirovou pandemií. Podle očekávání se v návrhu odrazila představa německé kancléřky Angely Merkel a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, o které tento časopis už informoval: založit speciální fond pro nemocí covid-19 nejpostiženější země, do něhož by Unie obstarala peníze tak, že by si je – poprvé ve svých dějinách – půjčila svým jménem na kapitálových trzích. Společně by se zadlužila, společně za dluh ručila a společně jej splatila. To všechno návrh předsedkyně komise Ursuly von der Leyen obsahuje, a kromě toho ještě mnohem víc.
Je to moc, chceme víc
Fond, ze kterého by se financovala obnova po pandemii, by měl mít 750 miliard eur – Německo s Francií navrhly 500 miliard – a dvě třetiny z toho by se vyplácely formou dotací; zbytek by byly nízkoúročené půjčky. Vedle toho Ursula von der Leyen navrhla zvýšit dosud zvažovaný strop nového rozpočtu EU na období 2021–2027. K původnímu čistému bilionu eur přidala komise 100 miliard, a nyní tedy navrhovaná evropská peněženka do příštích let činí 1,1 bilionu eur. Dohromady s penězi na restart po pandemii jsou to téměř dva biliony; pořád však jde o nízké jednotky procent evropského HDP.
Pozornost se v uplynulých dnech soustředila na první část, na fond obnovy, protože tam dochází k prolomení dosavadního tabu, že dluhy jednotlivých zemí jsou jen a pouze jejich…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
