Německý ústavní soud dospěl k závěru, že nakupování vládních dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) je v rozporu s německou ústavou a tato praxe musí do tří měsíců skončit. Verdikt soudců z Karlsruhe zazněl suše v poloprázdné místnosti poznamenané koronavirovou krizí, o to větší poprask však způsobil. Pokud totiž panuje na něčem v Evropě shoda, pak na tom, že právě nákup dluhopisů ze strany ECB drží evropské ekonomiky nad vodou. A teď začal odtikávat čas, kdy by se to mělo změnit.
Volejte Christine
Soud v Karlsruhe rozhodl konkrétně o programu kvantitativního uvolňování, jímž se reguluje dostupnost peněz v ekonomice a který ECB vyhlásila v roce 2015. Program už jednou před soudem stál, konkrétně před tím unijním v roce 2018, a Soudní dvůr EU ho shledal v souladu s evropským právem. Německá ústavní justice se postavila proti; rozhodnutí Soudního dvora EU napadla jako „překračující kompetence“ a „porušující evropské smlouvy“.
Otevřely se tím v zásadě dvě roviny problému. Jedna je právní s dopadem na vnitřní soudržnost Unie. Dosud platila – a všude na školách se o ní učí – nadřazenost evropského práva národnímu, teď však německá justice vyhlásila neposlušnost tomuto předpokladu. Jde o potenciálně divoký krok: pokud se německým soudem budou inspirovat další, právní sokl, na němž EU stojí, se rozpadne. Polská vláda už potěšeně oznámila, že verdikt z Karlsruhe posílil pozici národních vlád při výkladu evropských smluv.
Pokud se soudem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
