Osud léta opomíjeného Tchaj-wanu proniká v posledním roce i do českého dění. V březnu tehdejší ministryně průmyslu Marta Nováková způsobila skandál, když na výzvu čínského velvyslance vykázala zástupce Tchaj-wanu z pravidelné vládní schůzky s diplomaty zemí investujících v Česku. Na podzim pražská radnice vypověděla kvůli politickým tlakům čínské strany partnerskou smlouvu s Pekingem – a následně uzavřela partnerství s tchajwanskou metropolí Tchaj-pejí. Koncem roku pak musel předseda Senátu Jaroslav Kubera odrážet prezidentovu kritiku ohledně své chystané oficiální návštěvy ostrova, který čínští komunisté považují za „svoji“ vzbouřeneckou provincii.
Tchaj-wan, v současnosti živou demokracii s pověstí nejliberálnější asijské společnosti, čekají nadcházející víkend prezidentské a parlamentní volby. A podle předvolebních průzkumů se zdá, že přinesou silný vzkaz, který se Číně vůbec nebude líbit.
Čínské cíle platí
Ten vzkaz jde vyčíslit pohledem na vývoj volebních preferencí dvou hlavních rivalů v posledním zhruba půlroce. Chan Kchuo-jü, opoziční kandidát zasazující se o těsnější vztahy s pevninskou Čínou, byl před sedmi měsíci favoritem, volit jej chtělo přes padesát procent dotazovaných. Nyní prakticky nemá šanci, průzkumy mu předpovídají něco kolem dvaceti procent hlasů.
Zcela opačně se vyvíjela obliba současné prezidentky Cchaj Jing-wen, která chce naopak držet větší distanc od Číny a raději prohlubovat vztahy s Japonskem, státy jihovýchodní Asie, Indií a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
