Chceme se vrátit do toho samého světa, jaký byl před pandemií? Nebo bychom raději, aby se díky zkušenosti těchto měsíců přece jen něco změnilo? Do debaty, která nás bude v nadcházejících měsících dozajista provázet, se přihlásili vědci, kteří v minulém roce vypracovali dosud nejzevrubnější studii o bezprecedentním ničení ekosystémů. Jejich obor se šířením koronavirů souvisí více, než by se podle selského rozumu mohlo zdát.
„Masivní kácení lesů, nekontrolovaná expanze zemědělství, intenzivní farmaření, těžba, rozvoj infrastruktury a zneužívání divokých zvířat vytvořily smrtící koktejl pro šíření nemocí,“ napsala skupina vědců minulý týden na webu Mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby, jenž zmíněnou přelomovou studii zpracoval. Za posledních padesát let se lidská populace zdvojnásobila, světová ekonomika zesílila čtyřikrát, mezinárodní obchod desetkrát. Lidstvo na úkor lesů a unikátních ekosystémů zabralo tři čtvrtiny veškeré půdy, vesměs pro potřeby zemědělství. Tento trend vedl ke stále těsnějším kontaktům mezi lidmi a zvířaty, z nichž pochází SARS, MERS, ebola, covid-19, zkrátka většina nových lidských infekčních nemocí.
Kořenem problému je podle vědců rychlé ničení přírodního světa. Naopak proto nabádají, aby bilionové ekonomické záchranné balíčky chystané vládami po celém světě nezapomínaly na potřebu důslednější ochrany životního prostředí. Je to prevence. Snaha poučit se a nevytvářet čím dál příhodnější podmínky pro přenos dalších a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
