Co si počneme bez léčiv?

Poslední týdny názorně předvedly závislost Česka, Evropy a světa na výrobě zdravotnického materiálu v Číně. Méně známé je, že jsme zranitelní i ve výrobě léků. „Pokud přírodní pohroma nebo konflikt povedou Čínu k tomu, že zavře hranice, tak budou americké lékárny během několika měsíců prázdné,“ tvrdí Rosemary Gibson, která se specializuje na psaní knih o lékařských tématech. Přesto je téma závislosti na lécích z Číny u nás i za Atlantikem málo prozkoumané a Gibson spolu s indickým ekonomem Janardanem Prasadem Singhem předloni napsala jednu z mála knih přístupných pro širší veřejnost nazvanou China Rx.

Jak přesně vypadá výroba léků?

Každý prášek obsahuje aktivní látku, která mu dává léčivý účinek. Tyto aktivní léčivé látky se nejčastěji vyrábějí v Číně a v Indii, například ve Spojených státech už je produkuje jen málo firem. K výrobě těchto aktivních látek potřebujete základní surovinu, základní chemické molekuly, a v tomto počátečním bodě dodavatelského řetězce má takřka monopol Čína. Ve Spojených státech je už vůbec nevyrábíme a v Evropě bude situace určitě podobná. Také Indie, která produkuje nejvíce generických léků a spoustu aktivních léčivých látek, dováží většinu základních chemikálií z Číny. Všechny cesty vedou tam.

Dokážete závislost Evropy nebo Spojených států na čínské výrobě vyčíslit?

Během tříleté rešerše ke knize China Rx a ani poté jsem nedospěla k jasnému procentu, kterým by šlo závislost vyčíslit. Nizozemská veřejnoprávní televize na to téma loni natočila průlomovou investigaci, v níž tamní bývalý vysoce postavený manažer ve farmaceutickém průmyslu říká, že Čína v podstatě kontroluje světový trh. Zasvěcení lidé z lékařského byznysu, kterých jsem se nedávno ptala, odhadovali, že 90 procent chemických látek v lécích potřebných například v současné epidemii koronaviru – tedy sedativ, léků na zvýšení příliš nízkého tlaku, antibiotik na léčbu doprovodných infekcí a podobně – pochází z Číny. Informace ve své knize jsem také založila na zdrojích z branže a jejich zkušenosti z praxe.

Struktura farmaceutického průmyslu je mimořádně komplexní. Konkrétní firmy, předpokládám, znají svou konkrétní situaci, i když také mnohé z nich možná znají jen původ aktivních léčivých látek, a nikoli základních surovin. Ale celková analýza posbíraných dat, pokud vím, není. Samozřejmě netuším, co všechno vědí tajné služby, ale vlivní politici teprve teď začínají chápat základní věci, o kterých se tu bavíme. Vlády si dělají přehled o tom, jak přesně jsme zranitelní.

Jak zatím koronavirus a následné uzavření továren v Číně a dalších zemích ovlivňuje dostupnost léků?

USA i evropské země měly již před pandemií opakované nedostatky některých důležitých léků. Nyní jsme tedy v situaci, kterou jste v otázce popsal: pandemie způsobila několikatýdenní zavření čínských továren. Ve své knize jsem varovala před krizí, která povede k tomu, že stovky zemí světa budou stát před Čínou ve frontě a čekat na dodávky kritických léčiv.

Tak daleko však, pokud jde o léky, nejsme.

Ale američtí velkoprodejci pociťují omezení dodávky určitých medikamentů. Slyšela jsem, že svým klientům, tedy nemocnicím a lékárnám, prodávají jen jejich určitý maximální objem, příděl. Navštívila jsem před šesti týdny nemocnici, jíž chybělo důležité antibiotikum a která měla nedostatek některých sedativ potřebných pro pacienty připojené k ventilátorům. Různé reportáže ukazovaly zdravotní sestry, jež musí šetřit s podáváním nedostatkových sedativ. Spojené státy a zřejmě také Evropa už nejsou schopné většinu léků samy vyrobit a to je v pandemii zkrátka nebezpečné. Nechcete být v situaci země, která nedokáže sama vyrobit penicilin. A USA nyní v této situaci jsou.