Italský biolog Alessandro Laurenzi sekal v polovině března trávník na své zahradě, když ho kamarád upozornil, že mu ze sekačky vytéká benzin. „Vůbec žádný zápach jsem necítil,“ řekl Laurenzi časopisu The Scientist. O pár hodin později se chtěl naobědvat a uvědomil si, že necítí ani vůni jídla, ani jeho chuť. Několik dní poté se u něj objevily příznaky nemoci Covid-19. Na test se neprobojoval, věří ale, že nákazu v těle má.
Lékaři si již před mnoha týdny všimli, že dočasná ztráta čichu a chuti k příznakům choroby patří. Je to důkaz, že nemoc kromě plic, srdce, jater a dalších orgánů může zaútočit i na nervový systém. Někteří vědci se dokonce domnívají, že virus někdy napadá i tu část mozkového kmene, která řídí činnost srdce a plic. Mají-li tedy pacienti potíže s dýcháním, může být jednou z příčin i postižení mozku.
Čínský histolog Li Jen-čchao s kolegy již koncem února upozornil, že od prvních příznaků do nástupu dýchacích potíží uběhne zpravidla asi pět dní a na jednotku intenzivní péče se nemocní dostávají ještě o další tři dny později. To dává viru dost času, aby příslušné neurony v mozku poničil natolik, že se pacienty už nemusí podařit zachránit. Pomoci by mohlo včasné nasazení protivirových léků – zatím však nemáme žádné, u nichž by bylo jasné, že opravdu fungují. Schází také důkaz, že teorie o nervovém původu dýchacích potíží je správná.
Ten by mohly přinést pitvy zemřelých, které ale kvůli obavám z nákazy probíhají jen vzácně, a pokud je patologové dělají,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
