Nezneužijeme. Věřte nám.
Zpravodajci mají do kyberválky dostat mocnou zbraň a slibují, že nebudou nikoho špiclovat
Otázka dne je jasná. Kam až Češi pustí svůj stát v otázce prolomení jejich soukromí – v zájmu bezpečnosti? A je navýsost aktuální. Vojenské zpravodajství dostalo minulé pondělí od vlády právo nasazovat do systémů tuzemských provozovatelů sítí speciální detekční zařízení, která budou sledovat provoz v kyberprostoru. Pokud experti z tajné služby zjistí napadení sítí, budou mít právo zničit technologie útočníka kdekoli na světě. Vláda v ten samý den schválila nového šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který bude s Vojenským zpravodajstvím hodně spolupracovat – 1. dubna se jím stane generál Karel Řehka. A do třetice – experti NÚKIB spolu s detektivy z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) vyšetřují dva velké kybernetické útoky na nemocnice, první z přelomu roku v Benešově a druhý z poloviny března v bohunické Fakultní nemocnici Brno.
Všechny tři události spolu úzce souvisí. A vyvolávají výše naznačenou debatu o narušování soukromí občanů na síti v zájmu odvracení útoků podobných těm, které směřovaly na české nemocnice. Právo vojenské tajné služby likvidovat kybernetické útočníky kdekoli na světě je navíc krok, který daleko přesahuje cokoli, co se v obraně země událo za posledních třicet let. Včetně naší účasti ve válkách a mírových misích.
Odposlech všude
Debata o kompetencích vojenských zpravodajců je dlouhá a bouřlivá. První návrh na tvář kybernetické obrany přišel před pěti lety. O rok později ho schválila vláda…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
