Výbuch v okolí Hadonoše

Norbert Werner si minulý čtvrtek udělal volno. Ten den slavil devětatřicáté narozeniny, a i kdyby nakrásně pracovat chtěl, plánované přednášky či schůzky s doktorandy na Přírodovědecké fakultě brněnské Masarykovy univerzity mu překazila epidemie koronaviru. Přesto bylo jisté, že docent Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky ze své badatelské vášně nesleví ani za krizových časů. „Isaaca Newtona napadly nejlepší věci, když byl doma v karanténě,“ směje se Werner s odkazem na morovou epidemií vynucenou přestávkou ze studií, kterou geniální anglický fyzik, matematik a astronom v letech 1665–1667 trávil na rodném statku ve východní Anglii – a během níž přišel s řadou objevů.

Newtonovi stačil ovocný sad. Slovenský astrofyzik, s dlouhými vlasy staženými gumičkou a v džínách působící spíš jako student, k velkým objevům potřebuje notebook s dostatkem místa na disku a rychlé připojení k internetu. Ani nouzový stav a doporučený pobyt doma jej tedy nemůžou odradit od zkoumání otázek, které s momentálním dramatem na Zemi mocně kontrastují, protože se odehrávají v nepředstavitelně větším časovém a prostorovém měřítku.

Volnou kapacitu v počítači Norbert Werner potřebuje proto, aby se mu tam vešly velké objemy dat stažené z vesmírných družic: zejména rentgenových observatoří Chandra, kterou provozuje americká NASA, a XMM-Newton z dílny Evropské kosmické agentury, které pro něj na vyžádání (žádosti vědců se posuzují jednou za rok a úspěšní žadatelé obvykle obdrží den či dva pozorovacího…