Německo by mělo přestat s těžbou uhlí a uzavřít všechny své uhelné elektrárny nejpozději do roku 2038. Tak zní doporučení „uhelné komise“ jmenované vládou, kterým se má v příštích letech řídit energetická politika země. Výsledek více než půlročního jednání komise představuje složitý kompromis, který prakticky všichni zúčastnění chápou jako bolestivý, leč přijatelný. Je maximem toho, co šlo dojednat.
Pro snahu omezit katastrofální změny klimatu to příliš dobrá zpráva není. Pokud by Německo, čtvrtá nejmohutnější světová ekonomika a největší uhelná velmoc Evropy, mělo plnit ducha pařížské klimatické dohody, muselo by skoncovat s uhlím již k roku 2030 – podobně jako to chtějí udělat Velká Británie, Francie, Belgie a další země (Česko k nim nepatří). Na druhou stranu ani dojednaná lhůta neznamená, že zbavit se uhlí, z nějž Německo v současnosti vyrábí 35 procent elektřiny (zhruba stejný díl pokrývají obnovitelné zdroje), bude snadné. Start má být ostrý, během příštích tří let se má odstavit víc „uhelného“ výkonu, než dává součet všech uhelných elektráren v Česku. A protože ve stejné době hodlá země také definitivně skoncovat s jádrem, zaznamená v brzké budoucnosti ve výrobě elektřiny masivní výpadek.
Náš západní soused, dnes vývozce proudu, tak bude podle odhadů od roku 2022 nejméně do roku 2025, kdy mají začít dodávat proud do sítě další obnovitelné zdroje, nucen část elektřiny dovážet ze zahraničí. V Česku kvůli tomu patrně zesílí hlasy, že bez uhlí a jádra to nejde a že…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
