Atlasy světa a hromady úředních listin po celém světě čeká velký přetisk. „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“, anglicky FYROM, jak zněl provizorní název Makedonie, z nich zmizí a nahradí ji „Republika Severní Makedonie“. Zdárného konce se tak dočkal sedmadvacet let starý spor mezi Makedonií a Řeckem, který menšímu a chudšímu z obou států notně komplikoval život.
Dohoda se rodila těžko na obou stranách. Nový název sousední země se podle průzkumů nelíbí zhruba šedesáti procentům Řeků, a vcelku nezastřeně jde o iracionální odpor. Spor se celou dobu vedl o to, že „Makedonie“ se jmenuje i severní řecká provincie, která s bývalým jugoslávským státem sousedí. Řekové nechtěli, aby se slovo „Makedonie“ v názvu souseda vůbec vyskytovalo, protože jde o „ochranu naší historie a důstojnosti“, jak zaznívalo na protestních demonstracích.
Makedonie může usilovat o vstup do EU i NATO.
Část Makedonců, především nacionalisté, kteří jsou ale v menšině, by naopak uvítala název své země bez přívlastků. „Severní“ je tak složitě dojednaný kompromis. Vlády obou zemí potřebovaly ve svých parlamentech hlasy přeběhlíků nebo nezávislých poslanců.
Uznání řeckého parlamentu Severní Makedonie nutně potřebovala. Vyřešení sporu o název bylo podmínkou pro vyjednávání o vstupu do Evropské unie a NATO, což Řecko blokovalo a o což země dlouhodobě usiluje (a k velké nelibosti Ruska, které to považuje za ohrožení svých zájmů). Podpis oficiálních dohod se očekává…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
