Naděje s nejistým koncem. Tak se dá jednou větou charakterizovat novela insolvenčního zákona, kterou minulý týden odhlasovali poslanci.
Šanci vstoupit do procesu oddlužení novela otevírá daleko většímu počtu lidí. Dosud musel zájemce prokázat, že je během pěti let schopen splatit 30 procent svých dluhů, jedině tak mu soud osobní bankrot umožnil vyhlásit. A na splacení právě těchto 30 procent pak soud trval, když po pěti letech rozhodoval o tom, zda člověk může začít nový život bez dluhů. Podle nových pravidel tahle bariéra padá, s procesem oddlužování může začít každý, komu na splácení měsíčně zbývá alespoň 2178 korun nad zákonem dané nezabavitelné minimum. Dá se očekávat, že místo dnešních 20 tisíc lidí ročně se jich o oddlužení pokusí násobně víc.
Nemravný byznys
To je každopádně žádoucí změna. Beznadějné dluhy totiž dusí českou kotlinu, dvě a více exekucí tu má 600 tisíc lidí. Lidé, kteří uvízli v neřešitelných dluzích, pochopitelně propadají beznaději a frustraci. Loni zveřejněná Mapa exekucí navíc ukazuje, že v zadlužených regionech (někde je v síti exekutorů i pětina obyvatel) lidé častěji volí extremistické strany nebo nevolí vůbec.
Příčinou téhle tristní a v Evropě nebývalé situace přitom není to, že by Češi byli jacísi dluhoví sebevrazi. Na jejím počátku stojí selhání státu, který umožnil nemravný dluhový byznys. Připomeňme, že vše začalo na přelomu tisíciletí s přijetím zákona o soukromých exekutorech. Prosazoval ho tehdejší politik Unie svobody…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
