Australský surfař Ross Clarke-Jones pouští lano, kterým ho táhne vodní skútr, a vstupuje do vlny, jež může být nakonec jeho poslední. Ignoruje pravidlo, že na tomhle místě se nejezdí doprava. Před ikonickým červeným majákem a zraky stovek diváků vlnu sjíždí, ale na konci jízdy ho vlna skoro na minutu pohřbí. Když se za pomoci bezpečnostní nafukovací vesty vynoří, dívá se do chřtánu útesu, o který se rozbíjejí ty největší vlny světa.
Útesu, na který kdysi mnich Romano spolu s posledním vizigótským králem Portugalska Roderichem přinesli černou sošku Panny Marie, původem z Nazaretu ve Svaté zemi.
Nazaré.
Původně sídlo pirátů a následně rybářská vesnice se díky náboženské tradici a mnoha dalším legendám stala poutním místem. Co ale přitahuje i neznabohy, je geologie tohoto místa, kde se při zimních bouřích tvoří jedny z největších vln světa.
V roce 2011 sjel Američan Garrett McNamara v Nazaré vlnu měřící 23,8 metru a dokázal tak místním skeptikům, že je to možné. Předloni jeho rekord překonal Brazilec Rodrigo Koxa pokořením 24 metrů vysoké vlny a nakonec všem spadla čelist v lednu 2018 při sledování Portugalce Huga Vaua, který dokončil jízdu vlnou, jež měla potenciálně 35 metrů. Vau na potvrzení rekordu ještě čeká, ale to vše nás přivádí k tomu, co se vlastně ve vodě před skálou děje.
Útes pokračuje dál do oceánu masivním kaňonem. Vlny vygenerované v bouřích na Atlantiku se v kaňonu „rozlomí“. Část vlny pokračující směrem k pláži Praia Norte na sever od útesu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
