Tvrdá stopka
Odmítnutí pozvánky dvěma balkánským státům staví region i EU před otázku, jak dál
Není to tak dávno, kdy situace na Balkáně vypadala ze střední Evropy skoro na novou válku. Na jaře 2017 byl do čela makedonského parlamentu ve Skopje zvolen etnický Albánec – a následně propuklo násilí. Do sídla parlamentu vtrhly dvě stovky stoupenců nacionalistické opozice s holemi v ruce a začaly lynčovat poslance albánského původu. Několik desítek lidí včetně premiéra Zorana Zaeva skončilo s tržnými ranami v nemocnici a šokující událost bylo možné sledovat téměř v přímém přenosu.
Násilí ukončili o několik hodin později makedonští těžkooděnci a politickou krizi sám Zoran Zaev. Postupně se mu podařilo to, co předcházejících téměř třicet let vypadalo beznadějně: v lednu letošního roku přesvědčit ústavní většinu parlamentu, dva miliony spoluobčanů a řeckou vládu, aby souhlasily s přejmenováním Makedonie na Severní Makedonii, a Řecko v důsledku toho přestalo blokovat evropské ambice této země. Zaevova vláda navíc vytáhla za Evropany horké brambory z ohně, když postavila na hranicích s Řeckem plot a na podzim 2015 tím zásadně zmírnila hlavní migrační vlnu do Evropy.
Z těchto a dalších důvodů se proto mohlo zdát, že když Emmanuel Macron v předchozích měsících odmítal podpořit start vstupních rozhovorů se Severní Makedonií, jen blufoval pro své domácí publikum a nakonec bude pro. Neblufoval. Francie na evropském summitu před deseti dny zopakovala svůj odpor proti evropské pozvánce Makedoncům, Zaev podal demisi a v nejistotě tonul i druhý odmítnutý adept členství v EU,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
