Kampaň před čerstvě uzavřenými parlamentními volbami v Rakousku se točila kolem jednoho jména: Sebastian Kurz. Vyhraňovala se vůči němu mainstreamová média i všichni političtí rivalové. Hlasování bylo nakonec takřka referendem, které přineslo jednoznačný výsledek. Voliči mladému lídrovi věří a chtějí jej i nadále mít za kancléře.
Pozitivní emoce, které marketingově pečlivě budovaná značka „Kurz“ v Rakušanech vyvolává, a spokojenost s jeho dosavadní prací překryly skandály, které v uplynulých měsících vybublávaly na povrch. Kurz poslední víkend v září triumfoval se ziskem více než 37 procent hlasů, s největším náskokem na druhého v pořadí – sociální demokraty s jejich 21 procenty hlasů – v dějinách poválečného Rakouska. Koho si teď ale hrdina evropské pravice vybere za koaličního partnera? Nabízí se varianty, které jsou z jeho pohledu všechny problematické.
Kdo překročí vlastní stín
Kurz může pokračovat v koalici s nacionalisty ze strany Svobodných (FPÖ), s nimiž vládl od konce roku 2017 až do červnové aféry „Ibiza“, která ukázala zkorumpovatelnost vicekancléře a šéfa FPÖ Stracheho. Kurz by v takovém kabinetu dokonal započaté a populární reformy v oblasti snížení daní i přísnější migrační politiky. Ale riskoval by, že vnitrostranické intriky a kostlivci ve skříni Svobodných zničí i tuto vládu.
Další možností je návrat k velké koalici se sociálními demokraty, která s docela slušnými výsledky utvářela většinu poválečné historie Rakouska. Ovšem Kurz by tím…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
