Stavba pražského „mostu inteligence“ započala před 70 lety, otevřen byl v roce 1964 a až o pět let později dostal oficiální název – Branický most. „V každém případě je spjatý s mnoha mýty,“ říká dokumentarista a vysokoškolský pedagog Martin Štoll, který o téhle stavbě natočil dokument Pomník inteligenci.
Proč jste dal svému dokumentu název Pomník inteligenci?
Jak známo, na mostě, který se začal stavět v roce 1949, pracovali lidé, kteří nebyli z dělnických profesí a neměli s manuální prací zkušenost. Šlo o právníky, lékaře, filozofy, úředníky z kanceláří, kteří byli na stavbu nahnáni v rámci akce „70 000 do výroby!“. Tu rozjeli komunisté po únorovém puči v roce 1948; šlo o určitý symbol přeměny společnosti, do popředí se dostávala dělnická třída, vzdělanci byli naopak decimováni. Dokument je filmovým pomníkem právě těmto lidem, s nimiž je spojován mýtus, že z důvodu, že se na stavbě podílela „inteligence“, je most špatně postaven.
Dokument jste natočil již v roce 2011 právě proto, abyste mýty vyvracel. Most je ale jimi opředen stále.
Je pravda, že již jsou součástí městského folkloru, legend, podobných třeba té o černé sanitce. Jednak je to již uvedený mýtus o špatně postavené a konstrukčně nebezpečné stavbě, tvrdí se třeba, že se tím „inteligence“ komunistům mstila. Nebo koluje mýtus o tom, že je postaven úmyslně úzký, proto se na něj nevešla druhá kolej.
Není to ale pravda. Most…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
