Při sledování záchvatů, jimiž prochází Británie v souvislosti s brexitem, je snadné vnímat její rozhodnutí opustit Evropskou unii jako stav pomatení mysli, vlastní gól, na který budou Britové léta doplácet. Evropa je pro Británii největším cílovým trhem, míří tam téměř polovina celkového exportu země. Ztratit na takový trh přístup je příliš vysoká cena za symbolický zisk prvků suverenity.
Debakl spojený s brexitem však vrhá světlo také na samotnou Evropu. Ta se vyjevuje jako politický projekt, jenž přestal fungovat – alespoň pro mnohé z těch, kteří žijí v jeho západoevropském jádru. Říkám to jako nadšený příznivec Evropské unie. Spojené státy a EU jsou dvě hlavní síly podporující svět založený na otevřených trzích, demokratické politice, svobodě a vládě zákona, lidských právech a globálním blahobytu. Pokud síla a odhodlání některého z obou protagonistů dále oslabí, naruší se celosvětově i tyto hodnoty.
Cizáci
Evropský projekt ztrácí orientaci už tři desetiletí. To, co začalo jako společenství národů spolupracujících na rozšiřování trhů, zvyšování ekonomické výkonnosti a prohlubování politické stability, se změnilo v posedlost dvěma obrovskými problémy, jež podkopaly základní výdobytky celého projektu.
Prvním byla po rozpadu Sovětského svazu rychlá integrace řady nových zemí, jež byly mnohem méně ekonomicky i společensky rozvinuté než původní členové EU. Unie se od roku 1993 rozšířila z 12 zemí na 28. I když se EU původně zaměřovala na otevírání trhů,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
