Po pěti letech tu je opět otázka, v čem bude nastupující Evropská komise jiná, než byla ta stávající.Odpověď je užitečná proto, že odlišnosti ve jménech a rozdělení agend dávají šanci pochopit, co od nejmocnější instituce Unie čekat. A už teď lze říct následující: výrazně v ní posílily ženy, východoevropské státy a zelená politika. Teď jen, co to znamená.
Šance by tu byla
Evropských komisařů bude od 1. listopadu sedmadvacet, o jednoho méně než dosud, neboť Británie by měla k 31. říjnu odejít z EU – a bez ohledu na konečné datum jejího odchodu se s britským zástupcem nepočítá. Žen bude třináct, mužů čtrnáct; v končící Junckerově komisi byl tenhle poměr devět ku devatenácti.
Samo číslo by ještě nic neznamenalo, ženy ale dostaly v týmu Ursuly von der Leyen silná portfolia. Královnou ženského nástupu je výkonná místopředsedkyně komise, dánská liberálka Margrethe Vestager. Výrazná osobnost už nynějšího kolegia si ponechá dohled nad hospodářskou soutěží a nově bude spravovat digitální agendu. Měla by tedy napomoci, aby se na kontinentu zrodily globálně úspěšné firmy jako americký Google či Amazon, a koordinovat debatu o celoevropské digitální dani. Vestager bude mít pod sebou čtyři další komisaře.
Další klíčové portfolio má Francouzka Sylvie Goulard, bývalá Macronova ministryně obrany, která dostala vnitřní trh. Estonce Kadri Simson připadl sen řady českých vlád, portfolio energetiky, a Chorvatka Dubravka Šuica je místopředsedkyní s úkolem zvýšit…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
