Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kontext, Politika

Hrdinové nové fronty

Spor o Koněvovu sochu v Praze testuje, kolik sneseme od Ruska

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Sovětští soudruzi by byli tehdy možná ocenili, kdyby se dav povinně shromážděný u zbrusu nové sochy maršála Rudé armády Ivana Stěpanoviče Koněva v pražských Dejvicích víc usmíval. Přesně 8. května 1980 po jeho bronzovém těle sklouzla plachta, přítomná honorace se roztleskala a pionýři začali zpívat sovětskou hymnu, to vše na důkaz vděku československého lidu svému osvoboditeli od nacismu. Na emoce se ale muselo čekat dalších čtyřicet let. Minulé pondělí odpoledne na stejném místě dvě stovky lidí provolávaly Koněvovi slávu a těch několik, kteří tu stáli s vlajkami NATO a praporem Evropské unie, označily za vlastizrádce a fašisty.

Na věčné časy. • Autor: Milan Jaroš
Na věčné časy. • Autor: Milan Jaroš

Tento čtvrtek bude radnice šestého městského obvodu opět řešit, jak naložit se sochou, která vyvolala konflikt s ruským státem poté, co pražští politici začali zvažovat odstranění plastiky z otevřeného prostranství. Obě země si vyměňují nóty, předvolávají velvyslance, pražské zastupitele Moskva nejnověji nařkla z fandění nacistické ideologii. Vypjaté momenty se čekají i teď. Prostor před radnicí si zamluvili demonstranti připravení hájit Koněvovův pomník do posledního záhybu. Vypadá to bizarně, ale ve hře není zrovna málo. Pro Moskvu může spor o Koněva představovat významný zdroj informací o tom, co všechno česká společnost snese v neuzavřené debatě o zdejší nedávné historii.

Tohle nás dráždí

Vřava okolo Koněva může působit jako aktualita posledních týdnů, ve skutečnosti jde o mnohaletý příběh. O odstranění sochy usiloval dnes už zesnulý antikomunista, někdejší zakladatel ODA a obyvatel Prahy 6 Ivan Mašek, který sovětského maršála, jenž se sice podílel na osvobození Prahy od zbytku německých jednotek v květnu 1945, ale poté krvavě potlačil maďarské povstání v roce 1956 a později zpravodajsky zajišťoval sovětskou invazi do Československa, považoval za symbol útisku. Úvahy o rekultivaci náměstí, kde socha stojí, k tomu poskytly příležitost, a tak se v červnu 2015 poprvé veřejně probíral Koněvův osud na zastupitelstvu. Už tehdy pravicoví politici žádali odstranění sochy, komunisté zachování statu quo a do věci se vložila ruská ambasáda v Praze, která se ohradila proti pokusům „zneuctít“ hrdinu SSSR.

Na mládí se Sověty vzpomínala před Koněvem i Marta Semelová; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
Na mládí se Sověty vzpomínala před Koněvem i Marta Semelová; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Zatím poslední kapitola se otevřela letos v noci z 21. na 22. srpna, kdy někdo polil podstavec sochy červenou barvou a napsal na něj „Ne krvavému maršálovi!“. Ruská ambasáda to odsoudila jako „barbarský čin“ a obvinila starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09), že akt vyprovokovaly cedule o maršálově poválečné éře, jež sem nechalo současné vedení radnice nainstalovat. Praha 6 v reakci na to nechala v pátek 30. srpna obestavit Koněva lešením a zakrýt plachtou, aby, slovy Koláře, „sochu chránila před poničením a obecnímu rozpočtu ušetřila peníze za její opakované mytí“.

Plachta však dlouho nevydržela. Hned v pátek a poté znovu v pondělí ji za nadšeného potlesku přítomných strhl účastník nepovoleného shromáždění před sochou, které mělo za cíl „protestovat proti zahalení“ maršála Koněva. Spor se tím definitivně přenesl z kanceláří do ulic a příběh se svým způsobem vrátil na začátek, když radnice sama nechala odstranit i lešení, protože to dráždilo část populace ještě víc než obnažený maršál.

Něco se však přece jen změnilo. Socha kynoucího generála přiměla připojit se k davu i ty, kteří zajišťují Koněvovi nečekaný druhý život, dosud se však vybíjeli hlavně v závětří internetu.

Pestrý mix

Řada médií referovala o činu „rozhořčeného taxikáře“ Jiřího Černohorského, který vylezl na lešení a nožem přeřezal úchyty plachty. Jiří Černohorský je ale všechno, jen ne obyčejný taxikář, který se naštval. Ve skutečnosti jde o jednoho z nejviditelnějších členů české extremistické scény.

Neúspěšně kandidoval za několik stran, mimo jiné za Zemanovu Stranu práv občanů a letos v evropských volbách za menšinové národovecké hnutí Aliance národních sil. Účastnil se akcí odsouzeného antisemity Adama B. Bartoše, na kterých byl i zatčen, pravidelně dělá „běžného občana“ v pořadech Jaromíra Soukupa na TV Barrandov a tenhle mix mu vynesl přízeň Miloše Zemana, který ho pozval na Pražský hrad na oslavu státního svátku 28. října. Pracovní úvazky měl různé, opakovaně ho podpořilo pražské Ruské středisko vědy a kultury, které řídí Moskva. Černohorský se chystá tento čtvrtek přijít před radnici Prahy 6 a starostovi Kolářovi na svém facebookovém profilu slibuje „defenestraci“.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].