Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Redakce Dopisy

Dopisy

Divoká nuda v Praze

Respekt 34/2019

Po přečtení článku jsem musela konstatovat, že jsou jen dvě možnosti – buď paní redaktorka Svobodová předkládá alternativní fakta (a to by pro mě při veškerém respektu k Respektu bylo snesitelnější), nebo mě pánové Hřib a Pospíšil nechali nahlédnout do způsobu, jakým spolu jednají, mnohem víc, než jsem kdy chtěla.

Reklama
Reklama

Pan Pospíšil z jednání odchází před jeho skončením, protože mu „ujely nervy“ (velmi pozoruhodné u předsedy strany, která razí heslo „NEUHNEME“). A jeho výrok pronesený mezi dveřmi bere pan Hřib (ten patrně v místnosti zůstává) vážně a zařadí ho jako jeden z bodů na budoucí jednání rady. A když o této příhodě vypráví, tak se „směje“ a současně netuší, jaké výtky mají jeho kolegové k jeho politickému stylu (jestli skutečně říká, co si myslí, tj. skutečně neví, co se jeho koaličním partnerům nelíbí, bůh suď).

Člověk nemusí mít doktorát z psychologie, aby mu nevyskočily před očima podobné scény z tzv. rodinného života; například partneři sedí doma v kuchyni a plánují rekonstrukci koupelny. Jeden chce sprchový kout, druhý vanu. Diskuse přerůstá v hádku, partneři se dopouštějí komunikačních faulů. A v jednom okamžiku to jeden z nich nevydrží, bouchne pěstí do stolu a odchází se slovy „tak si to udělej, jak chceš“, což ten druhý bere jako partnerův svobodně vyjádřený souhlas s tím, aby se realizovala jeho varianta…

Zpět k situaci v Praze – je mi nepochopitelné, proč diskuse nad programem rady je tak osobní a emočně vyhrocená. Pokud pánové nemají v repertoáru schůdnější varianty řešení konfliktních situací, navrhuji, aby se je doučili. Jinak hrozí, že se spíše dříve než později budeme dívat na to, co se v rodinném životě nazývá nevěra, eventuálně vypořádávání společného jmění manželů.

Jarmila Kubáňková, Ph.D., psycholožka

Zde se narodil…

Respekt 34/2019

Na téma rodných domů bych vás mohl upozornit alespoň na dva další, které jsem letos při svém putování ČR objevil.

Líbily se mi oba: rodný dům Sigmunda Freuda v Příboře, ten je kvalitně upravený a rozhodně by asi v podobném materiálu
stál za zmínku. A druhý – rodný dům Charlese Sealsfielda, vlastním jménem Karla Antona Postla v Popicích u Znojma, to je sice už obecně pozapomenutější osobnost, nicméně jde rovněž o zajímavou a moderní úpravu, spisovatel psal kromě jiného dobrodružné příběhy o severoamerických indiánech dvě generace před Karlem Mayem.

Zdeněk Mitáček

Žádná zpráva, dobrá zpráva

Respekt 33/2019

Již delší období mě znepokojují jednotlivé kroky současné vlády České republiky vůči Evropské unii. Jedním z prvků této politiky je nechuť zabývat se komplexněji z hlediska našich dlouhodobých strategických politických a ekonomických zájmů přijetím eura, ke kterému jsme se v roce 2004 zavázali. Nízká podpora českých občanů vstupu do eurozóny (jen 26 procent, průměr EU je 65–88 procent) je podle mého názoru důsledkem přežívající dlouhodobé protiunijní nacionalistické politiky vlád Václava Klause. Vzpomeňme Klausovy „tanečky“ s přijetím a podpisem Lisabonské smlouvy.

Bohužel se jim podařilo čistě emotivně vyvolat negativní nálady proti Unii. Je v našem nejvlastnějším zájmu chovat se již skutečně proevropsky a přátelsky k EU a začít konečně přicházet s vlastními tvůrčími příspěvky i pro budoucnost Unie, nejen kalkulovat jako dosud s unijními zdroji, a potom je často neracionálně a někdy nepoctivě využívat. Vláda si však naopak nyní žádá, aby si tyto prostředky mohla investovat zcela sama.

Společnost, vláda i celá veřejná sféra by měla udělat mnohem více pro pochopení evropské politiky a odmítnutí populistických snah o posilování nacionalismu v naší společnosti. Víme, jak to v našich dějinách často končí.

Nechuť české vlády ke vstupu do eurozóny a tím i do jádra zemí, které se budou určitě více integrovat, je jen jedním střípkem nechuti postavit se dosud existujícím negativním emocím vůči EU. Tato politika zcela neguje pozitivní zkušenosti členů eurozóny s nižším HDP na obyvatele, než má ČR, jako je Slovensko, Slovinsko, Litva i Lotyšsko. Ostatně i tu, často formální, každoroční zprávu o připravenosti země na přijetí eura přestala vláda prý dočasně připravovat. Podle mého měl zprávu připravovat přímo Úřad vlády, a ne jen ministerstvo financí spolu s ČNB.

Jaroslav Šuchman

Oprava


Podcasty
V článku Místo pandy přijede luskoun (Respekt 32) mělo být správně uvedeno, že AcaMedia z. ú., organizace, která usiluje o zprostředkování výsledků akademického výzkumu médiím, státní správě, politikům a širší veřejnosti, úzce spolupracuje s Ústavem Dálného východu FF UK v Praze, nikoli Masarykovy univerzity. Pro úplnost dodáváme, že projekt Sinopsis se realizuje pod hlavičkou AcaMedia z. ú.

Za nepřesnost se omlouváme.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte