Pokud bychom hledali moment, který vystihne paradox americké květinové éry vrcholící v létě 1969 festivalem ve Woodstocku, můžeme zvolit třeba chvíli, která nastala jen o pár měsíců později v přísně střežené věznici v Kalifornii. Téměř padesátiletý muž, jenž byl nedávno zatčen za pašování dvou jointů marihuany z Mexika, se tu měl podrobit důkladným psychologickým testům.
Šlo o známou firmu. V novinách byl již nějakou dobu líčen coby veřejný nepřítel, zanedlouho dostane u soudu za souběh dvou drogových deliktů vysoký nepodmíněný trest a prezident Richard Nixon jej nazve nejnebezpečnějším mužem Ameriky.
Psychotesty, které teď vězeň vyplňuje, ale vycházejí až neuvěřitelně pozitivně. Žádná patologie, žádné sklony k překračování pravidel. Delikvent působí jako ztělesnění příkladného občana s harmonickým nitrem. Jak je to možné? Doktor Timothy Leary totiž tenhle test sám vymyslel. Coby profesor psychologie Harvardovy univerzity o patnáct let dříve navrhl moderní způsob testování kriminálníků, který se záhy rozšířil po celých Spojených státech. A tak teď v erárním vězeňském mundúru odpovídá na důvěrně známé otázky tak, aby vzbudil spořádaný dojem a zachránil si holou kůži.
Vzestup a pád Timothyho Learyho patří k ikonickým příběhům amerických šedesátých let mimo jiné proto, že ilustruje něco víc než jedno osobní drama. Ukazuje, že americká květinová revoluce by se nezrodila bez drogy, jíž byl tenhle muž podle svých souputníků „nejvyšším knězem“. LSD nebylo jen oblíbenou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
