Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Editorial, Redakce

Rozvalit a destabilizovat

Výročí Několika vět: Ušli jsme obrovský kus cesty, ale mentalita některých se nezměnila ani trochu

Československo 1989 • Autor: Tomki Němec
Československo 1989 • Autor: Tomki Němec
0:00
Přehrávač
Poslechnout článek

Letos v listopadu si připomeneme třicet let od sametové revoluce. Bude to nepochybně příležitost zamyslet se nad tím, co jsme za tu dobu dokázali, v čem jsme se změnili a v čem ne.

Na podzim oslaví i náš časopis třicáté výročí (připravujeme pro vás zajímavé akce), ale kořeny Respektu začaly růst už v červnu 1989, kdy vyšlo první číslo občasníku Sport. Ten neměl se zápasy a závody nic společného, šlo o ironický název. Redakce Sportu pak v listopadu založila Informační servis, který se následně přejmenoval na Respekt.

Procházel jsem červencové – tedy přesně třicet let staré – číslo Sportu, které mimo jiné reagovalo na různé protesty a čerstvě vzniklou petici Několik vět. První redakční text začíná slovy: „Svět už je takový, že i v nejdemokratičtějších zemích se občas demonstruje. Není na tom nic divného ani patologického – parlament funguje jako prostředník mezi názory voličů a činy vlády, a nereaguje-li dostatečně rychle, lidé vyjdou do ulic.“ Je zvláštní, že je třeba to připomínat i po třiceti letech.

Pozoruhodné je ale i tehdejší zachycení proslovu ředitele Československého rozhlasu Karla Kvapila ke svým zaměstnancům. Dal jim školení, jak mají vnímat petici Několik vět. Nejdříve oznámil, že rozhlas musí v ideologickém boji ještě přitvrdit a „skoncovat s havlovskými tendencemi ve Svazu dramatických umělců“.

V petici se mimo jiné psalo, že nemají být pronásledovány občanské iniciativy a nemělo by se bránit jejich vzniku. K tomu Karel Kvapil prohlásil: „Oni chtějí zakládat nové spolky bez udání programu a cílů. Představují si, že budou svá stanoviska sdělovat řídícím orgánům jako hotovou věc. U nás není cenzura jako například v kapitalistických státech, ale moc se nepředává tak, že by se řeklo: Pojďte, vemte sinaše sdělovací prostředky! (…) Pamflet Několik vět podepsalo 1200 umělců. My se z toho nezblázníme. Snažíme se vytvářet dobré podmínky, vydáváme prostředky, a tak pochopitelně chceme něco nazpět. Sportu rozumí každý, ale politice ne.“

Odmítl však i výzvu za větší ochranu životního prostředí. Podobné aktivity a třeba kritiku megalomanských projektů, které mohou přírodu zničit, je podle Kvapila třeba odmítnout, protože mají za cíl zemi „ekonomicky vyčerpat“. „Jsou tři bojové tendence imperialistů proti nám: uzbrojit, udemokratizovat a uekologizovat. Ale náš stát není ostrůvkem špíny uprostřed světové čistoty.“

O co šlo autorům petice Několik vět? „O to jim jde – rozvalit a destabilizovat,“ rozčiloval se Kvapil. Už jen ty motýle tam chyběly. Ušli jsme obrovský kus cesty, ale mentalita některých se nezměnila ani trochu.

••••

Na závěr ještě jedna radostná zpráva. Respekt má novou aplikaci pro iOS a Android. Je to pro nás velký technologický skok kupředu (například stahování je výrazně rychlejší, aktuální texty tam najdete každý den) a věřím, že vám bude dobře sloužit.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 28/2019 pod titulkem Rozvalit a destabilizovat