Čím víc je Zemana, tím víc je ústavní krize. Tohle pravidlo českého prezidentství platí od počátku – a teď je Zemana opravdu hodně. Na konci jara prezident odmítl plnit svou ústavní povinnost a odvolat ministra kultury, kterého už jeho domovská ČSSD ve vládě nechce. Situace se nezměnila ani po schůzce premiéra Andreje Babiše a šéfa sociální demokracie Jana Hamáčka s prezidentem minulý týden. Hned po odchodu od Zemana Hamáček prohlásil, že ve vedení ČSSD navrhne hlasovat o odchodu z vlády. Co bude dál, pokud se tak stane?
Dvě možnosti
V případě pádu vlády se rýsují pouze dvě možnosti, jak pokračovat.
Babiš může svoji vládu doplnit o lidi vybrané prezidentem Zemanem a při hlasování o důvěře získat podporu poslanců Okamurovy SPD. Taková vláda by ještě více posílila vliv prezidenta a mohla plnit jeho dlouhodobé požadavky, především uzavřít dohodu o stavbě dalších atomových reaktorů s ruskými firmami, pustit čínskou firmu Huawei do zavádění zdejší 5G sítě nebo spustit přípravu kanálu Labe–Dunaj.
Vláda postavená na spolupráci Babiše a Zemana by zřejmě také zkomplikovala českou pozici v rámci Evropské unie. Dá se očekávat, že by smetla ze stolu výhrady Evropské komise vůči Babišovu střetu zájmů a podnikla by kroky k omezení nezávislosti české justice. Babišovo trestní stíhání za Čapí hnízdo by mohla vyřešit prezidentská amnestie.
Babiš ovšem prohlásil, že s Okamurou pro vládní spolupráci nepočítá, musel by tedy pod tlakem okolností změnit názor, což samozřejmě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
