Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…
Svá brada • Autor: Milan Jaroš
Svá brada • Autor: Milan Jaroš

Z hotelu ji vyhodili ve dvanáct, tou dobou už byl Luigi dávno v letadle, poté co se políbili ve dveřích, šla si Blanka ještě lehnout, aspoň na pár hodin, venku pršelo, mlha, chladno, autobus měl dorazit až ve dvanáct v noci, co proboha budu celý den v tom dešti dělat.

Kdysi četla román, který se tu odehrával, o pohostinnosti místních obyvatel, na konci zabijí turistu, jeho partnerku zdrogují, nebo naopak, Blanka už si nevzpomínala, ale stejně by dala cokoli za to, kdyby ji nějaký místní oslovil a pozval ji na čaj, na sušenky, do tepla, do jednoho z těch nakřivených obýváků, které viděla z parníku, jenže nic, celé odpoledne myslela jen na Luigiho a jejich společný víkend, vozila se křížem krážem po kanálech, luštila jízdní řády, děsila se, aby ji parník neodvezl na jeden z blízkých ostrovů, odkud by se zaručeně nedostala zpět, leda tak kraulem, mačkala se mezi stovkami turistů s mapou v ruce, psala esemesky, komu se dalo, až dorazila posledním parníkem v osm na hlavní náměstí, kam měl za čtyři hodiny přijet autobus, narazila na dva krajany, vzájemně se podpírali a blili na chodník, pokřikovali na ni, ať se nebojí a jde blíž, že jí neublíží, že s ní chcou jen šukat! hulákal jeden, Blanka utekla na stanoviště taxíků.

Ale proč? vždyť uklízet můžu já sama.

Po tomto prohlášení se Luigi s Rosou rozesmáli, ne že by se plácali do kolen, nepopadali se za břicha, neutírali si slzy, jen se zkrátka při představě, že by Blanka uklízela byt, s chutí zasmáli, jako kdyby…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].