Audit Evropské komise zpochybnil oprávněnost dotací čerpaných firmou Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Přinesl ale na českou politickou scénu také jeden vedlejší produkt. Čím dál víc se tu vedle kritiky střetu zájmů premiéra Andreje Babiše objevují také stížnosti na evropské dotace jako takové.
V jejich kritiku se změnila i samotná schůze Poslanecké sněmovny, kde se audit probíral. „Je to nástroj, který je velmi ošemetný. Většina z nás si přeje, aby ty dotace byly co nejmenší anebo jich bylo co nejméně,“ prohlásil minulé úterý třeba poslanec ODS Ivan Adamec.
Stoupenci antidotačního postoje opírají své závěry o argument, že hlavními příjemci dotačních peněz v Česku jsou velké, bohaté společnosti jako třeba právě holding Agrofert. A že se tak ještě zvětšuje propast mezi nimi a malými, či dokonce začínajícími firmami. Někteří kritici z toho obviňují Evropskou unii a soudí, že vinu za nepromyšlené rozdělování peněz evropských daňových poplatníků nesou bruselští úředníci.
Realita je však jiná. Komise dlouhodobě tlačí na to, aby se dotace rozdávaly spíše menším či středním firmám, tedy podle definice podnikům s obratem do 50 milionů eur, a těm velkým se omezily. Jenže Česko je proti a při vyjednávání s komisí o dotačních programech se snaží nastavit pravidla tak, aby se unijní dotace pro velké podniky nesnižovaly.
„Český přístup je v rozporu s tím, jak se na tuto problematiku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
