Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

Chceme hudbu, ne umělou hmotu

Před dvaceti lety dostal svět lekci, co je internet

Byla to doba, kdy někteří kapitáni hudebního byznysu ještě věřili, že svou silou dokážou zadupat do země internet. A skutečně se o to pokusili. V roce 1999 byznys s cédéčky jen kvetl, příjmy se počítaly v desítkách miliard dolarů a vypadalo to, že tučná léta nikdy neskončí. Ale souběžně s tím na koleji bostonské Northeastern University spustil osmnáctiletý student Shawn Fanning v červnu program Napster, který idylu zcela naboural. Napster propojil počítače svých uživatelů a umožnil jim sdílet mp3 soubory z jednoho pevného disku na druhý.

Bylo to zdarma, bylo to rychlé, pirátské a rozmohlo se to v gigantickém měřítku. V době největší slávy Napster využívalo sedmdesát milionů fanoušků. Firmy reagovaly tím, že se Napster rozhodly soudně zničit, a korunu všemu nasadily, když začaly stíhat jednotlivé uživatele a žalovat je o tisíce dolarů i za několik stažených písniček. Každý z nich byl v jejich očích zloděj, zločinec.

Právě dvacet let starý příběh Napsteru (podrobněji na str. 59–62) nabízí mnohá poučení pro digitální éru a chápání internetu. Jedním z těch zásadních byla obrovská neschopnost vidět možný trh tam, kde vzniká. Přitom by se řeklo, že kapitalismus funguje tak, že se snaží vyhovět poptávce, a jestli něco Napster naplno ukázal, pak to byla poptávka po hudbě. Zviditelnil chuť mladých lidí poslouchat ji ve velkém a vybírat si písničku po písničce. Ale místo toho, aby vydavatelství naslouchala tužbám zákazníků, začala s nimi bojovat.

Citové pouto

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].