Volby tento týden ukážou, zda je proevropská většina ve sněmu Unie stále možnáProtože europoslanci soutěží o voličské hlasy ve svých domovských zemích, mají evropské volby tisíc a jedno téma a liší se stát od státu.
Pokud bychom si měli k vykreslení letošních eurovoleb vypomoci literaturou, nejlépe by pomohl Čapkův dětský hit o pejskovi a kočičce. Stejně totiž jako když tihle dva hrdinové proslulé pohádky vařili dort a naházeli do hrnce všechno možné, kandiduje do unijního sněmu mišmaš stran s nejrůznějším zabarvením a co z nich vzejde, není jasné.
V Evropském parlamentu možná nezůstane kámen na kameni. Očekává se konec velké koalice mezi umírněnou levicí a pravicí, které sněm ovládaly od prvních přímých voleb před 40 lety doposud. Řada frakcí, do nichž se zástupci 28 členských zemí na půdě sněmu sdružují, se má přeskupit – některé skončí, jiné vzniknou. A stejně jako to bylo u Čapka s dortem, i z toho může vzejít velké bolení pro Evropu. Teď před volbami, které se v celé evropské osmadvacítce konají v druhé půlce týdne, se však nabízí hlavně velmi dobrodružný obrázek.
Samé velké otázky
Protože europoslanci soutěží o voličské hlasy ve svých domovských zemích, mají evropské volby tisíc a jedno téma a liší se stát od státu. Zatímco Česko letos řeší především takzvanou dvojí kvalitu potravin, Francouzům hlavní rivalové nabízejí „více Evropy“ nebo „méně Evropy“ při řešení domácích problémů, Viktor Orbán…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
