Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Editorial, Redakce

Jsou knihy příliš levné?

Češi rádi a hodně čtou. Jeden z důvodů je právě finanční dostupnost

Ilustrační foto • Autor: ČTK
Ilustrační foto • Autor: ČTK
0:00
Přehrávač
Poslechnout článek

Otázka z titulku se tu a tam vrací do debaty. Nedávno ji oživil Lukáš Novák, výkonný ředitel Euromedia Group (pod firmu spadá několik nakladatelství a třeba síť knihkupectví Luxor), když v rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že by bylo dobré se zamyslet, „jestli není samotná cena knihy podhodnocená. Dneska kniha běžně stojí 250–300 korun.“ Na doplňující otázku, jaká by byla adekvátní cena, pak odpověděl: „Záleží na obsahu a typu knihy. Teď se pohybuji na hodně tenkém ledu. O ceně často přemýšlím, když jdu kolem velkých kavárenských řetězců, kde káva stojí okolo stovky korun. Vždy je tam dlouhá fronta. Kávu vypijete během pěti minut, zatímco kniha vám dělá společnost několik večerů a obohatí vás. Hodnota knížek je dnes zásadně vyšší než to, za kolik se prodávají.“

Pokud jde o hodnotu knih, má i nemá pravdu. Velká část tuzemské kulturní a umělecké tvorby je levnější, než by měla být. Zejména spisovatelé či překladatelé si většinou neodnesou zásadnější příjem. Nicméně řada knih má v Česku stejnou cenu jako jinde v Evropě.

S razantním zdražováním knih je třeba být opatrný. Češi rádi a hodně čtou. Jeden z důvodů je právě finanční dostupnost. Rostoucí ekonomika vytváří klam, že finančně jdou strmě nahoru všichni občané a ti nevědí, co s penězi. Drtivá většina ale své výdaje hlídá a přesně měří, co si může dovolit. A rozhodně neplatí rovnice, že kdo si jde koupit předraženou kávu, chodí automaticky do knihkupectví.

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Nedávno mě zaujala na sociálních sítích vášnivá debata, ve které mnozí navrhovali, aby se dramaticky zdražily vstupenky do žádaných divadel. Nízká cena prý vede k tomu, že jsou představení vyprodaná, takže se tam často nedostanou ti, kteří by dokázali nejlépe ocenit umění, a sice zaplacením velké sumy za vstupné. Pokud je někdo ochoten zaplatit hodně peněz za kulturu, je to sympatické, ale o větším ocenění nemůže být ani řeč. Vztáhneme-li poměr příjmu k ceně lístku, jsou mnozí senioři nejštědřejšími abonenty.

O vlivu „poměru“ k vlastním příjmům minulý týden před soudem hovořil Daniel Křetínský, když vysvětloval dary šperků v hodnotě statisíců pro tehdejší šéfku premiérova kabinetu Janu Nagyovou (dnes Nečasovou). „Co se týká ceny, může to působit extrémním dojmem, ale z mého majetkového pohledu a z pohledu toho, jak obdarovávám své blízké okolí, to tak extrémní nebylo.“ No nekupte to.

Ale zpět ke knihám. Ačkoli vychází i spousta braku, jsou to právě knihy, které rozvíjejí naši fantazii, znalost či jazyk. Proto je dostupnost knih důležitým společenským statkem, který by bylo dobré udržet.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 21/2019 pod titulkem Jsou knihy příliš levné?