Česká národní banka po půlroční pauze znovu zvedla hlavní úrokovou sazbu, která funguje jako vodítko pro cenu peněz v zemi. Sazby zvýšila za poslední rok popáté, nově na rovná dvě procenta. Pokud vynecháme země jako Rumunsko, Rusko nebo Turecko, úroky v Česku jsou nyní nejvyšší v Evropě. V eurozóně, kde sazby určuje jednotně Evropská centrální banka, jsou už tři roky na nule a do konce roku tam mají zůstat.
Zdražení čehokoli – tedy i peněz formou zvyšování úroků – má řadu nepopulárních průvodních jevů. Předně vyšší náklady na splácení hypoték, jimiž svoje bydlení financuje čtvrtina Čechů. Proč tedy ČNB sazby zvedá? „Je to další krok k normalizaci měnových podmínek. Ekonomika si ho vyžaduje,“ říká viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký k rozhodnutí zvednout hlavní sazbu z 1,75 na dvě procenta. Pro hlasovalo tentokrát všech sedm členů bankovní rady.
Centrální banka funguje jako nezávislý orgán s jasnými úkoly, především držet pod kontrolou inflaci a hlídat zdraví bank. „Normalizace“, o které mluví šéfové ČNB už delší dobu, znamená ukončení éry velmi levných peněz – trvající od finanční krize až do předloňského léta. Hlavní sazba, za kterou si mohou u ČNB ukládat svoje rezervy ostatní banky, byla předtím na úrovni půl promile, tedy nejníž v historii. Levné peníze vedou podle ekonomické teorie i praxe k větší chuti podnikat, investovat nebo stavět. Sazba těsně nad nulou tedy měla ekonomiku povzbudit, stejně jako umělé oslabení koruny v letech 2013–2017.
Zabralo to, ale……
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
