V Libyi eskalují boje. Opět. Sledovat je z Evropy rozhodně není jednoduché, neboť změť stovek ozbrojených milicí a cyklicky se vracející fáze vyostřených bojů logicky vedou k rychlému otupení zájmu. Libye ale současně leží na druhém břehu Středozemního moře a jak známo, hořící dům souseda není radno ignorovat. Hlavní jsou nyní následující otázky.
Kdo bojuje proti komu?
Současnou ofenzivu počátkem dubna spustil Chalífa Haftar. Prvních dvacet let vlády Muammara Kaddáfího býval vysoce postaveným vojákem, koncem osmdesátých let se postavil proti diktátorovi a odešel do USA, kde přes dvacet let žil. Do vlasti se vrátil v roce 2011 po arabském jaru. Podobně jako Kaddáfí je však přesvědčen, že Libye nezvládne demokracii a potřebuje silného vůdce. Již několik let ovládá východ země, počátkem letošního roku takřka bez boje obsadil do anarchie propadlý jih Libye a kontroluje tak většinu ropných polí a rafinerií. Momentálně se snaží dobýt hlavní město Tripolis, kterému vládne mezinárodně uznávaný kabinet. Ovšem jen na papíře – ve skutečnosti je zcela závislý na milicích, jež se vyzbrojily během povstání proti Kaddáfímu, považují se za „strážce revoluce“ a dostávají ze státního rozpočtu peníze, které je opatrně drží na uzdě. Některé milice se v minulých letech pouštěly do vzájemných střetů o moc, nyní se ale spojily proti Haftarově armádě, která je ve skutečnosti také směsí různých milicí. Jeho ofenzivu na hlavní město zatím odrážejí.
Kdo se do bojů vměšuje zvenčí?
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
