Když Andrej Babiš v roce 2013 vstoupil do parlamentu, čekalo se, že se projeví jako proevropský politik. Na Západě má byznys, dům, restauraci na Azurovém pobřeží, dělá mu dobře být viděn po boku mocných této části světa. Jeho vychloubání, kolika mluví jazyky a co všechno v Bruselu zařídí, napovídalo, že do centrály Unie bude jezdit a naučí se tamní komplikované reálie, aby mohl i tam „makat“.
Jsme o téměř šest let dál a Andrej Babiš na debatě s ministry ANO označil evropské předsednictví za zbytečnou „žvanírnu s chlebíčky“, která je moc drahá – počítá se na ni se třemi miliardami korun. Babiš dodal, že by ji nejradši zrušil, kdyby to šlo (nejde). Věc se dostala ven, strhla se vlna mediální kritiky a následná přestřelka na téma, jak Babiš hazarduje s důvěryhodností země, skončila premiérovým ústupem. Vláda by měla na pondělním zasedání přípravu na předsednictví stručně probrat a poslat ji k podrobnějšímu zpracování. Zatím to tedy vypadá, že Češi budou v druhé půlce roku 2022 řídit Unii a pozorní čtenáři serveru Politico se alespoň dozvěděli, jak se anglicky řekne „žvanírna s chlebíčky“ (blathering with sandwiches).
Evropské předsednictví má dnes výrazně jinou podobu než před deseti lety, kdy Češi řídili Unii poprvé. Pozornost byla tehdy upřena na klíčové zástupce země (Topolánka, Vondru, Schwarzenberga), Lisabonská smlouva ale zavedla stálého předsedu Evropské rady a reflektory od té doby míří na Donalda Tuska.
Už se tolik necestuje do jednotlivých…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
