Vyvolat mezistátní diplomatickou roztržku z obce Vintířov na Sokolovsku vyžaduje jisté umění. Miloši Zemanovi se to povedlo. V besedě s občany řekl, že Turecko „je faktickým spojencem Islámského státu“, což vyvolalo protest tureckého ministerstva zahraničí, podle něhož jsou Zemanova slova plná „lží a urážek“. Prezident si stojí za svým.
Turecká vláda se nemůže příliš divit, že jsou takové názory (nejen) v Evropě rozšířené. Dobře zdokumentované jsou případy z počátků IS, kdy byli vysoce postavení džihádisté léčeni na turecké půdě a nikdo je nezatkl. Odborníci se také shodují, že Turecko v minulých letech pomáhalo jiným radikálně islamistickým milicím na severu Sýrie.
Zemanova slova o jakémsi spojenectví jsou však hrubě zjednodušená, neberou v potaz nesmírně komplikované vztahy v blízkovýchodním terénu. IS skutečně ilegálně pašoval ropu do Turecka a vydělával na tom. Jenže džihádisté ropu prodávali také Asadovu režimu, do iráckého Kurdistánu i umírněným syrským rebelům, proti nimž současně bojovali. Takto divoká byla syrská válečná ekonomika. Podobně Turci nechali dlouho otevřené hranice pro bojovníky cestující do války proti Asadovi, jehož chtěl Erdoğan svrhnout. Hranice však byla otevřená i pro humanitární pomoc a miliony uprchlíků, kteří utíkali z války do bezpečí Turecka.
Expert na všechno
Podstatné je, že Turecko nepovažovalo IS v počátcích za vážnou hrozbu. Dlouho odmítalo boj západní aliance proti IS, pokud zároveň nebude cílem i svržení Asadova…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
