Jednou z nejsilnějších stránek demokracie je možnost napravit špatná rozhodnutí. Při pohledu na záplavu podbízivých návrhů populistů po celém západním světě je právě tohle útěchou. Až bude zvolena příští vláda, vše bude možné napravit. Ovšem s výjimkou brexitu, který, pokud k němu nakonec dojde, se možná stane nejvýznamnějším odkazem této dekády.
Británie bývala proslavená svou uměřeností, korektností a přesností, teď ale náhle působí jako banánová republika, činí zbrklá rozhodnutí, je na štíru s realitou, dokonce žádá změnu termínu odchodu, který si sama stanovila. Přesto pokud Evropskou unii opustí, bude to špatná zpráva pro samotnou Británii, Evropu i Západ.
Jak napsal v magazínu The Political Quarterly Martin Sandbu, „brexit byl vždy řešením problému, který neexistuje“. Pro mě je toho nejlepším důkazem fakt, že britští euroskeptici chtějí z EU odejít obecně, protože jim připadá jako byrokratický moloch. V podstatě ve všech ostatních členských zemích euroskeptici necítí k EU sympatie, jelikož ji považují za moloch volného trhu. Všechny ostatní země se tedy buď mýlí, nebo britským konzervativcům přeskočilo.
Když jsem se své kolegyně z The Washington Post Anne Applebaum ptal, na co se jednou historici zaměří ve snaze pochopit cestu vedoucí k brexitu, odpověděla, že všechno se soustředí právě okolo Konzervativní strany. Toryové o sobě mohou tvrdit, že byli nejvýznamnější stranou minulého století, dali zemi Winstona Churchilla, Margaret Thatcher a další ikonické…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
