Ve srovnání s alžírským prezidentem je současný nájemník Pražského hradu zdravý jako rybička. Vladař Abdelazíz Buteflika před šesti lety utrpěl mrtvici a od té doby nechodí a nemluví. V televizi se objeví párkrát do roka – připoután k invalidnímu vozíčku, s mírně pootevřenými ústy a nepřítomným výrazem ve tváři.
Nyní Buteflika, jenž rozlohou největší africké zemi dvacet let vládne, ohlásil kandidaturu do dubnových voleb. Následně do ulic alžírských měst vyšly desítky tisíc demonstrantů.
Bod zlomu
„Donedávna Alžířané této šarádě trpně přihlíželi. Stále je otupuje trauma z dlouhé občanské války v devadesátých letech 20. století, kvůli němuž zůstali tiší i poté, co sousední severoafrické státy rozbouřila revolta roku 2011,“ píše Roula Khalaf z Financial Times, která alžírskou občanskou válku coby mladá novinářka pokrývala. „Ale někdy přijde moment, kdy se situace stane příliš ponižující i pro ty, kdo si navykli snášet bolest. Alžířané tohoto momentu právě dosáhli.“
Během protestů zatím podle zahraničních médií nejsou výrazně vidět islamisté, kteří občanskou válku v letech 1992–2002 prohráli. Pochody organizují studenti, jejichž hlavním cílem je zabránit další kandidatuře dvaaosmdesátiletého nemohoucího lídra, který je momentálně opět na léčení ve Švýcarsku. Buteflika je samozřejmě loutkou, pomocí níž vládne – tedy rozhoduje o státních zakázkách, jmenování do důležitých státních postů, rozdělení příjmů z vývozu ropy a zemního plynu – síť tvořená generály,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
