Dělicí linie vedoucí českou politikou mají mnoho podob. Málokterá je ale natolik křiklavá jako ta, kterou kdysi narýsovali Václav Klaus a Miloš Zeman. Stalo se tak v čase, kdy se dohodli na zformování tzv. opoziční smlouvy, jež jim měla zajistit střídavé vládnutí a ostatní strany naprosto marginalizovat. Aby systém spolehlivě fungoval, mělo dojít ke změně některých zákonů, především volebního. Ten pomáhal sepsat právník Zdeněk Koudelka.
Koncept opoziční smlouvy, který se vyznačoval vysokým korupčním potenciálem, narazil na odpor prezidenta Havla a Ústavního soudu a prohrál. Příkop mezi liberálním a zemanovsko-klausovským pojetím politiky byl ovšem na světě. A právě JUDr. Koudelka nabízel pomocnou ruku vždy, když Zeman s Klausem chtěli dobýt další kótu. Podílel se na konceptu Klausovy amnestie, která omilostnila desítky tunelářů z devadesátých let. Za prezidenta Klause zkoušel kandidovat do Ústavního soudu, obhajoval Zemanovo svérázné pojetí prezidentských pravomocí. Nyní Miloš Zeman Koudelku navrhuje do pozice zástupce ombudsmanky. Rozhodovat se má tento týden.
Jde o hodně práce s nevelkou profesní satisfakcí, protože veřejný ochránce práv nemá pravomoc cokoli měnit. Pouze navrhuje a žádá. Navíc záleží na ombudsmance Anně Šabatové, jakou agendu svému zástupci ponechá. Může jít o okrajové věci. V případě absence ombudsmanky se zástupce ujímá vedení úřadu.
Bývalá zástupkyně ombudsmana Motejla senátorka Jitka Seitlová říká, že nejdůležitější kompetencí na takovém postě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
