Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost, Téma

Nechci vám ublížit

Mladí lékaři dostávají v nemocnicích případy, na které nestačí

Začínající doktoři si stěžují, že je starší kolegové nevedou. • Autor: Milan Jaroš
Začínající doktoři si stěžují, že je starší kolegové nevedou. • Autor: Milan Jaroš

Divný pocit na hrudi, jaký nikdy nezažil“, zvedl pětačtyřicetiletého Pavla V. vpodvečer od televize. Napadlo ho, že takhle nějak by mohl vypadat infarkt. Muž byl kromě občasného vyššího tlaku zdravý jako řípa, o den dřív, v neděli, si byl s kamarády zahrát fotbal. Pocit byl tak nepříjemný, že s manželkou raději vyrazili na pohotovost plzeňské fakultní nemocnice. Předpokládali, že pro lékaře prestižního pracoviště bude hračka odhalit, co se děje, a případně včas zasáhnout.

Na centrálním příjmu nemocnice ho kolem půl sedmé večer přijala sedmadvacetiletá lékařka Lenka Pražáková. Měla osm měsíců po škole, na příjmu byla sama se sestrou a nevěděla, kam dřív skočit. Pacienty jí sem vozila sanitka s majáčkem, přivážel je personál nemocnice, když měl za to, že je třeba přeložit je na jiné oddělení, kromě toho chodili i sami, tak jako Pavel V. (na přání rodiny neuvádíme celé jméno – pozn. red.) Jen na lékařské začátečnici ležela odpovědnost, že určí nejrůznější diagnózy desítek lidí správně.

Tragédii, která se před pěti lety během několika následujících hodin v plzeňské fakultní nemocnici odehrála, zná dnes skoro každý začínající lékař či student medicíny. A mají strach, že jednou si roli v podobné tragédii může vylosovat kdokoli z nich.

Hned bych si všimla

Mladá lékařka zapsala, že Pavel V. přišel kvůli „diskomfortnímu pocitu na hrudi“, změřila myoglobin, látku, která signalizuje infarkt, udělala elektrokardiografii (EKG). Usoudila, že křivky z EKG jsou v pořádku a myoglobin je sice zvýšený, ale nijak dramaticky. A stanovila diagnózu – náhlé zvýšení krevního tlaku. Pavel V. dostal lék na jeho snížení a pro jistotu na pohotovosti zůstal. V čekárně zkolaboval, lékařka Pražáková mu znovu udělala EKG, ani tentokrát na něm žádnou patologii neviděla. Krátce před půlnocí poslala Pavla V. domů s doporučením, aby si do konce týdne zašel k praktickému lékaři kvůli tlaku.

V tu chvíli zbývalo do tragédie jen pár hodin. Pojistka, která jí mohla zabránit, selhala. Podle pravidel nemocnice měl každého pacienta, kterého začínající lékař poslal z příjmu domů a nenechal ho v nemocnici, zkontrolovat zkušený atestovaný lékař. V den, kdy přišel do nemocnice Pavel V., to byla lékařka s více než dvacetiletou praxí Eva Jánská. Jenže ta měla ten večer na starost kromě kontroly mladé kolegyně z příjmu také celou interní kliniku a zároveň byla ve funkci konziliáře – internisty, kterého si kolegové z jiných oddělení zvou, když se nad některým pacientem chtějí poradit ve skupině – pro celou nemocnici.

Na pacienta Pavla V. se podívat nepřišla, spokojila se s telefonem, do kterého jí Pražáková řekla, že EKG je v pořádku, a o infarkt tedy nejde. Kvůli přetrvávající bolesti šel Pavel V. hned ráno k praktikovi, tam zkolaboval a po převozu do fakultní nemocnice, krátce před půl jedenáctou dopoledne, zemřel na infarkt.

Večer na centrálním příjmu byla šance Pavla V. na přežití mnohonásobně vyšší. Kdyby včas zasáhl kardiolog, konkrétně 95procentní. Jenže mladá lékařka Pražáková infarkt neodhalila a zkušená kolegyně, která nad ní měla dozírat, se na EKG nešla podívat. Později u soudu vypověděla, že kdyby grafy viděla, hned by si všimla patologických změn a kardiologa by přivolala.

V tu chvíli zbývalo do tragédie jen pár hodin. Pojistka, která jí mohla zabránit, selhala.

Začínající lékařka Lenka Pražáková odešla od soudu s trestem 18 měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky, její zkušenější kolegyni uložil soud trest o půl roku delší, se stejnou dobou odkladu. Pražáková se podle soudců provinila nevědomou nedbalostí, podcenila bolest na hrudi a nesprávně vyhodnotila křivky EKG. Jánské vyčetli vědomou nedbalost, protože věděla, že má pacienta, kterého mladá kolegyně posílá domů, vidět osobně, a přesto se spokojila s tím, že ta jí jeho stav popsala jenom do telefonu.

Soud uznal, že na začínající lékařku byly zařazením na centrální příjem „kladeny velké nároky“, byla „hozena do vody“. Ale věděla, že bez posvěcení atestovaného lékaře nikoho poslat domů nesmí, a měla trvat na tom, aby starší kolegyně přišla osobně. Ta se hájila tím, že měla příliš práce, a na mladou kolegyni se proto spolehla. Podle rozsudku plzeňského krajského soudu se na pacienta, který šel z příjmu domů, zkušený lékař obvykle přišel podívat, nebylo to však pravidlem, zhruba každý desátý člověk se setkal jen s málo zkušeným lékařem.

Případem se stále zabývají soudy, kvůli odškodnění vdovy a syna, kterému bylo v době tragédie šest let. Plzeňský krajský soud jim přiznal dohromady tři a čtvrt milionu korun, obě strany, nemocnice i poškození, se ale dovolaly k Nejvyššímu soudu. A civilní soud přidal do případu novou rovinu, vinu nemocnice. Podle soudce Davida Kotrbatého, který případ řešil v první instanci, by na centrálním příjmu rozhodně neměl být nezkušený lékař sám, ale trvale by tam s ním měl být i lékař atestovaný.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].