Té symbolice se nelze vyhnout. Pražský Libeňský most byl v roce 1928 slavnostně otevřen v rámci oslav desátého výročí vzniku Československa. Až budeme letos v říjnu slavit stovku od založení našeho samostatného státu, nic podobně velkolepého se v hlavním městě otevírat nebude. Zato už možná budeme bez takzvaného Libeňáku: ministerstvo kultury minulý týden rozhodlo, že se nestane kulturní památkou, čili si se zdevastovanou stavbou mohou pražští radní dělat, co chtějí. A podle řady z nich by bylo nejlepší ji strhnout a postavit místo ní jiný most.
Pokud se tak stane, dílo architekta Pavla Janáka (jeho nejznámější stavbou je slavné krematorium v Pardubicích připomínající perníkovou chaloupku) pohltí naprosté selhání politiků v řízení města. V lednu most nechali zavřít pro auta a tramvaje, protože se ukázalo, že dopravní provoz je vzhledem k dlouhodobé absenci údržby mostu nebezpečný. Magistrát nechtěl, aby se opakoval případ Trojské lávky, která ze stejného důvodu krátce předtím skončila ve Vltavě, a byl zázrak, že po ní zrovna šli jen čtyři lidé. V případě pádu Libeňského mostu by mohlo jít o katastrofu velkých rozměrů.
Zastupitelé o jeho osudu budou hlasovat v březnu. Ve hře je vedle demolice a stavby nového mostu ještě rekonstrukce mostu stávajícího nebo vytvoření věrné repliky. Všechny varianty počítají s náklady někde kolem půl miliardy korun, což ovšem v neblahé pražské tradici znamená, že reálná cena se zastaví minimálně na dvojnásobku. Kolik by magistrát stálo,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
