Americkou spisovatelku Karen Joy Fowler čeští čtenáři doposud znali jako autorku klasického románu Všichni jsme z toho úplně na větvi a bestselleru Čtenářský klub Jane Austenové. Mnohem zajímavější je však počátek její dráhy, kdy experimentovala se žánrem science fiction, který jí umožnil neotřele pojednat otázky genderu. Anglofonní kritici tyto prózy přiřadili k tzv. slipstreamu – hybridní literatuře, jež nespadá do žádné tradiční kategorie. Nejvýstižnějším příkladem je sbírka patnácti povídek Černé sklo, která u nás nedávno vyšla.
Ve dvou se skutečně objeví mimozemšťané, ale většinou si Fowler „jen “ pohrává s osudy historických postav – jako Einsteinova žena Mileva a jejich předmanželská dcera, dodnes záhadami opředená Lieserl. Nebo spolu se svými antihrdinkami, ženami na okraji společnosti, spřádá fantazie, jak uniknout z vězení patriarchálního systému – jako manželka a matka Claire, jejíž rodina si stěžuje, že má k večeři zase hamburgery. Feministická revoluce se v autorčině pojetí neodehrála ani v radikální atmosféře Berkeley konce šedesátých let – i tam platilo, že „romantické vztahy mezi mužem a ženou jsou de facto trojúhelník, jehož třetí stranou je ženské tělo“. Natož v dnešních hospodách, kde si muži pod pojmem významná žena představí Marilyn Monroe.
Texty se opírají o nápadité zápletky, absurditu a černý humor, zároveň přesvědčivě zachycují ženské pocity a dilemata. Tři povídky jsou chytře vybudované na fiktivních dopisech psaných…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
