Obava, která visela ve vzduchu od loňského rozjezdu jednotné přijímací zkoušky na střední školy, se začíná naplňovat. Stačí zavést státem daný minimální počet bodů, který je nutný pro přijetí na maturitní obor, a masa dětí může na vzdělání zapomenout. A prázdná učiliště budou rázem plnější.
Dosud záleželo na ředitelích škol, jakou váhu státní zkoušce dají. Teď ale dostal ministr školství Robert Plaga (ANO) od stranického bosse a premiéra Andreje Babiše za úkol, aby na „nepodkročitelné hranici“, takzvané cut-off score, začal pracovat. Babiš vyslyšel Asociaci krajů ČR, která o naplnění učilišť usiluje už dlouho. Jak vysoko bude laťka a kolik dětí odřízne od maturity, zatím není jasné. Ministr slibuje, že první návrh představí během listopadu.
Rodina předevšímuči
Argumentů, proč žádnou nepodkročitelnou laťku nezavádět, je celá řada. Podíl gymnazistů je dnes v Česku nejnižší v celé Evropské unii, kde v průměru nastupuje do všeobecného vzdělávání více než polovina dětí. V Česku je to necelá třetina, srovnatelná s Rakouskem či Slovenskem, Polsko a Německo jsou na průměrné polovině, Francie, Británie nebo Dánsko kolem 60 procent, a Litva dokonce na 70 procentech.
Zároveň obecně vzato platí, že čím vyššího vzdělání člověk dosáhne, tím méně mu hrozí, že zůstane bez práce. Například v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
