Požehnání jménem válka
Ozbrojené konflikty mohou díky výrazné roli státu povzbudit ekonomiku a urychlit rozvoj technologií
Samuel Galton Jr. patřil na konci 18. století mezi velmi bohaté muže Anglie. Své jmění získal v Birminghamu tím, že vyráběl zbraně pro stát. V roce 1797 se však dostal do vyhroceného sporu se svými souvěrci, kvakery, kteří mu začali jeho zdroj obživy vytýkat s tím, že se neslučuje s kvakerskou vizí míru a nenásilí. Galtona tím dostali do takřka neřešitelné situace. Na jedné straně morálka a víra, jež hrála v tehdejším duchovním světě člověka důležitou roli, a na straně druhé expandující byznys, který živil nejen jeho, ale i tisíce drobných řemeslníků. A na tom také Galton založil svoji obhajobu.
Ta podle nejnovější práce historičky Priyi Satii nazvané Empire of Guns: The Violent Making of the Industrial Revolution (Impérium zbraní: násilné kořeny průmyslové revoluce) poodhaluje jeden z opomíjených zdrojů tehdejší proměny Británie. Ze školních škamen se většině z nás v souvislosti s britskou průmyslovou revolucí, která proběhla na přelomu 18. a 19. století, vybaví standardní poučky o parním stroji či tovární výrobě. Někdo si připomene originální uměleckou rekonstrukci pro zahajovací ceremoniál olympijských her v Londýně v roce 2012, v níž se bukolická anglická krajina promění pod rukama podnikatelů, manažerů, inženýrů a tisíců bezejmenných dělníků v krajinu plnou kouřících továren, produkujících vše od lokomotiv po špendlíky. Díky géniu vynálezců, v rámci volného trhu a za minimálních zásahů…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
