Jediný portugalský držitel Nobelovy ceny José Saramago (1922–2010) se mezinárodně prosadil až po šedesátce díky historickému románu Baltasar a Blimunda (1982) a český překlad příběhu o lásce v kulisách barokního Portugalska se v roce 2002 stal jeho prvním u nás vydaným dílem. Následoval další slavný román Slepota (1995, česky 2010) a Saramagovo poslední dílo Kain (2009, česky 2011). Nyní se v češtině představuje Putování jednoho slona, podle mnohých jeho nejoptimističtější dílo - v něčem typické a v něčem velmi odlišné.
Autora k němu inspirovala večeře v salcburském hotelu Elefant, kde si všiml dřevěných sošek zobrazujících jakousi pouť Evropou. Šlo o cestu živého daru pro Maxmiliána II. Habsburského, jejž v roce 1551 odeslal z Lisabonu jeho bratranec portugalský král Jan III. Saramago se tak dostal k bizarnímu příběhu, který přetavil ve zdánlivě lehké a veselé vyprávění o dobrodružné cestě slona Šalamouna a jeho vodiče Subhra. Zároveň tu však prosvítají autorovy kritické postoje k tehdejším vládcům a institucím v čele s katolickou církví. Tentokrát nicméně nejde o zběsilé tepání, které se dá čekat od marxisty a anarchisty, proti jehož ocenění Nobelovou cenou protestoval Vatikán. Saramago zde se svými ideovými nepřáteli bojuje humorem a takřka vlídnou ironií. Příběh exotického zvířete putujícího venkovem podává s jazykovou i vypravěčskou hravostí včetně zvláštní interpunkce, přitom se mu podařilo jakoby mimochodem zachytit i nuance…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
