Do série netradičních brněnských průvodců od dvojice historiků Alexandra Brummera a Michala Konečného přibyl u příležitosti 50. výročí srpna 1968 čtvrtý díl. S autory jsme už absolvovali neradostné procházky Brnem nacistickým, stalinistickým i účtujícím. Brno okupované provází čtenáře krátkým úsekem brněnských, potažmo samozřejmě československých dějin od jara 1968 po srpen 1969. A přestože se toto období co do počtu obětí na životech předchozí trojici nemůže rovnat, rozhodně nejde o čtení méně depresivní.
Autoři vybírají události charakteristické pro tehdejší bouřlivý vývoj. Na třiceti čtyřech zastaveních prožijeme optimismus a až neuvěřitelné uvolnění, které pražské jaro přineslo i do Brna, šok z příjezdu okupačních vojsk a potěšený údiv nad odporem nejen běžných občanů, ale rovněž převážné části politiků. O to smutnější je pak cesta rokem 1969 a především rychlost, s níž většina společnosti rezignovala a bez větších protestů přistoupila na normalizaci. Zatímco v srpnu 1968 byly protesty proti okupaci masové, o rok později se jich účastnili z velké většiny jen mladí lidé. Zatímco v srpnu 1968 vydává Městský výbor KSČ v Brně komuniké jasně odsuzující okupaci a vyjadřující podporu reformním politikům, v srpnu 1969 své tehdejší stanovisko omlouvá „nacionální psychózou“ a „nedostatkem informací“. Z vojsk okupačních se rázem stala vojska spojenecká a plná podpora je vyjadřována Gustávu Husákovi.
Autoři již tradičně odvedli pečlivou práci s prameny, na vnitřních…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].