Horko a jídelníček
Nezvyklá délka horké vlny probudila mezi redaktory The New York Times zvědavost, jaký dopad mají vysoké teploty na lidský apetit. Oslovili experty na výživu a zde je jejich průvodce nejběžnějšími dotazy.
- Opravdu může horko ovlivnit naši potřebu jíst?
„Ano,“ říká emeritní profesorka dietologie a veřejného zdraví Newyorské univerzity Marion Nestle. „Když sníte větší množství koncentrovaných kalorií, rozběhne se metabolický proces, v jehož důsledku se organismus zahřívá,“ vysvětluje. „A když je kolem vás horko, nemáte moc zájem vyrábět si tepelnou vlnu i ve svém těle.
- Mění se v teplém počasí typy jídla, které konzumujeme?
Pravděpodobně ne. Řada studií sice naznačuje, že v horkých dnech dáváme přednost salátu před biftekem, ale oslovení experti pro to nenacházejí dost tvrdých dat. Jak říká deníku NYT pediatrička a dietoložka z Kolumbijské univerzity Sharon Akabas, vliv vnějšího prostředí na skladbu a cykly naší stravy byl v minulosti silnější než dnes, kdy jej vymazala každodenní dostupnost široké škály potravin.
- Jaké jídlo je ve vedru nejlepší?
Ovoce a zelenina. Ve vedru je totiž zásadní udržet v těle dostatek vody a té ovoce i zelenina obsahují velké množství.
- Pomůže v boji s horkem ostře kořeněné jídlo?
Záleží na tom, kde ho konzumujete. Pálivé jídlo vyráží mnoha lidem na těle pot, který je může ochladit. Ale v opravdu nebezpečném počasí – tedy horkém a vlhkém – se pot neodpařuje a sebepálivější čína nepomůže, spíš naopak.
Slova, která nelze přeložit
Deník The Guardian oslovil své zahraniční korespondenty, aby připravili výkladový slovníček deseti nejlepších slov z různých jazyků, jež jsou do angličtiny – a často i do češtiny – nepřeložitelná. Není k dispozici přesný překlad a neexistují ani samy tyto aktivity nebo myšlenkové koncepty.
Jedním z nich je německý „Feierabend“, frekventovaný výraz, který už samotnou existencí vyvrací předsudek o Němcích jako o společnosti, jež dává přednost práci před zábavou. Původ slova se datuje do 16. století a označuje tu část dne, kdy člověk opustí pracoviště a než si jde lehnout. Když Němec řekne, že si udělá „Feierabend“, znamená to, že to dnes už balí, že se mu nedovoláte, popisuje s nadsázkou německý zpravodaj listu Philip Oltermann.
Feierabend původně neměl být čas věnovaný koníčkům či fitness, ale vědomému nicnedělání. To už tak úplně neplatí, ale Němci si svůj Feierabend stále hýčkají. Oltermann tvrdí, že to může být i jeden z důvodů, proč tu mají jednu z nejvyšších hladin produktivity v práci v Evropě. „Aby si člověk mohl svůj večer vychutnat, dá si pozor, aby měl práci hotovou do pěti.“
Jiným slovem nabízejícím vhled do evropské mentality je finské „sisu“. Podle Jona Henleyho jde o „výraz označující odolnost, houževnatost, odhodlanost a vytrvalost spíše než náhlý vzmach odvahy. Jde o psychologickou sílu, jež zaručuje, že to, co má být vykonáno, bude vykonáno bez ohledu na důsledky.“ Etymologicky odkazuje k vnitřnostem a střevům, první finský slovník z roku 1745 definoval „sisucunda“ jako místo v těle, kde přebývají silné emoce. Sisu je to, co pomohlo Finům překonat mnohé dlouhé, temné a osamělé zimy, a také s 350 tisíci vojáků v letech 1939–1940 dvakrát odrazit trojnásobnou přesilu sovětských sil. Mladá generace se ale v tomto výrazu už přestává poznávat, protože „sisu“ může též způsobovat nedostatek empatie, tvrdohlavost, neschopnost přijmout radu nebo projevit slabost či soucit.
Holandské „polderen“ odvozené od aktivity, jíž Nizozemsko vyrvalo své území moři, zase představuje schopnost „pragmaticky spolupracovat navzdory odlišnostem“. A podle Henleyho to mimo jiné odkazuje k tomu, že „zemi již po dobu jednoho století spravují koalice různých politických stran, přitom žádná z nich nikdy neměla většinu“.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
