Blíží se svátek upálení mistra Jana z Husi, který bychom rádi připomněli něčím důstojným. Takže dnes žádná anatomie zívání, psychologie pojídání chilli papriček a podobné bizarnosti. Povíme si, jak víra v Boha souvisí s duševním zdravím. S výzkumy na toto téma se v novém tisíciletí roztrhl pytel a závěry jsou celkem jednoznačné. Nejnověji vědci zjistili, že zbožní lidé lépe spí.
Konec neurózy
Vztah náboženství a duševního zdraví prošel během staletí zajímavým obloukem. Ve středověku a novověku plnila funkci psychiatrie tak nějak přirozeně církev. Náboženství a duševní rovnováha byly nerozlučně spojeny, přičemž tehdejší metody léčby dodnes patří do zlatého fondu nejděsivějších nápadů historie.
Církev zůstala hlavním zřizovatelem sanatorií pro duševně nemocné až do konce 19. století. Prvním, kdo vztah spirituality a duševního zdraví radikálně přeformuloval, byl zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Náboženskou víru, jež se do té doby považovala za klíčovou kompetenci pomáhajících samaritánů, poslal ve svém výkladu zcela na opačný břeh – prohlásil ji za projev infantilní neurózy.
Jeho postoj pak zásadně ovlivnil moderní psychiatrii. Většinu 20. století lékaři duchovní stránku života svých pacientů buď ignorovali, nebo rovnou považovali za problém. Slavný psychoterapeut Albert Elliss v roce 1980 napsal, že existuje nezvratná souvislost mezi náboženským prožíváním a duševními nemocemi, jeho kanadský kolega Wendell Watters tvrdil, že křesťanství brání člověku v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
