Sucho se v Česku stává málem běžným stavem, zažíváme ho již čtvrtý rok po sobě. Farmáři si pamatují i extrémní rok 2012, kdy jim po absenci jarních dešťů a květnových mrazech pomřela většina úrody. Letošní sucho je zatím horší než tehdy – v řekách teklo začátkem května tak málo vody, že to nemá obdoby za celou dobu měření průtoků. Pokud nenastanou trvalejší deště, čekají zemědělce – a nejen je – těžké měsíce.
Místo Labe tůně
Z historického pohledu to není tak neobvyklé. V 19. století prý v některých letech udeřilo takové sucho, že Labe přestalo téci a změnilo se v soustavu izolovaných tůní. K tomu v nejbližší době snad nedojde a jistě může nastat pár deštivých let, která farmářům možné ztráty kompenzují. Třeba se i zpomalí umírání smrkových lesů. Dlouhodobá prognóza ale příznivá není. Klimatické modely v souhrnu vypovídají o tom, že do roku 2100 se v Česku oteplí zhruba o tři, možná však také o čtyři stupně Celsia, zatímco srážek moc nepřibude.
Minulý týden vzbudil pozornost výzkum České zemědělské univerzity, podle kterého Evropané paradoxně již 90 let žijí v nejvlhčím období za poslední tisíciletí. Autoři netvrdí, že až toto nezvykle dlouhé vlhké období skončí (není úplně jisté, jestli se tak už nestalo), nastane katastrofa. Upozorňují ale, že se změní rozložení srážek během roku – pršet bude více v zimě, méně na konci léta a na podzim. Letní sucha tak mohou být běžnější než dnes.
Výzkumy a modely zkrátka ukazují, že v Česku to může koncem století v lepším…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
