České školy vedou od roku 1990 možná nepřiznaný, každopádně ale kruciální boj. A sice boj proti dědictví, které v myslích Čechů zanechala výuka praktikovaná před rokem 1990. Nejlépe je to samozřejmě viditelné u dějepisu, který vedl žebříček vylhanosti a manipulace s fakty, v němž byli komunisté mistři. Mentální masírka byla tehdy důkladná, lži a nesmysly se řinuly nejen ze školních osnov, ale i z propagandy vedené všemi dostupnými prostředky, včetně filmů a televizních seriálů.
Dnes se z této jednotné propagandistické síly stalo naštěstí široké závodní pole. Školy nejsou v prosazování obrazu dějin samy, vycházejí kvanta knih, točí se filmy. A pokud se někde manipuluje s fakty, pak je taková manipulace podrobena kritice a diskusi, jejíž přesvědčivost záleží pouze na nás.
Minulý týden zveřejnil Sociologický ústav AV ČR, přesněji jeho Centrum pro výzkum veřejného mínění, výsledky průzkumu, kde víc než tisíc respondentů nad patnáct let odpovídalo na otázky, jak hodnotí nejdůležitější události, etapy a osobnosti českých dějin. Průzkum lze vnímat jako informaci o tom, jak se svobodnému školství, novinám, tvůrcům filmů nebo autorům knih daří překrýt komunistickou verzi historie dnešním svobodným pojetím.
Jaké jsou výsledky? České vnímání dějin má v roce 2018 několik pilířů. Oceňujeme sametovou revoluci (72 procent lidí ji hodnotí kladně) a první republiku (66 procent kladné hodnocení). Podobně výrazně se nám nelíbí podpis mnichovské dohody (69 procent hodnotí záporně),…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
