Jeb Bush řekl, že Donald Trump bude „prezidentem chaosu“. A Trump minulý týden tuto předpověď potvrdil, když se vzepřel prakticky celému světu, včetně nejbližších evropských spojenců Ameriky, a zvýšil napětí v nejnestabilnější části světa – na Blízkém východě.
Je těžké pochopit, jaké měl Trump k odstoupení od jaderné smlouvy s Íránem důvody. Jestli je Írán tak nebezpečný a zlovolný, jak tvrdí, bylo by určitě nejlepší jeho jaderný program zmrazit na předvojenskou úroveň a nepřetržitě jej sledovat. Možnost, že Teherán akceptuje přísnější podmínky, se blíží nule. Kdyby se podmínky dohody s Íránem aplikovaly na Severní Koreu, Pchjongjang by musel zničit všechny své jaderné zbraně – plody desítky let trvajícího úsilí –, a vpustit do země tak uzavřené, že se jí přezdívá „poustevnické království“, dotěrné inspekce a umožnit přítomnost zahraničních pozorovatelů.
Jestli svým krokem sledoval Trump nějakou strategii, pak je to nejspíš snaha o změnu teheránského režimu. Jeho nejbližší poradci to už dlouho prosazují a tvrdí, že ve vztahu s Íránem je nejlepší směs sankcí, podpory opozičních skupin a vojenské intervence. Ministr zahraničí Mike Pompeo ještě jako kongresman kritizoval Obamovu administrativu za to, že s Teheránem jednala, a navrhoval, aby USA místo toho vykonaly proti Íránu téměř dva tisíce náletů.
Poradce pro národní bezpečnost John Bolton se za změnu režimu zasazuje ještě intenzivněji; tlačí na mnohem větší pomoc pro Lidové mudžahedíny (MEK), militantní opoziční…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
