Počátek roku je časem, kdy člověk přebírá oschlé cukroví z loňska a hledá kousky, které ještě neztratily chuť. Než vědecké laboratoře vychrlí záplavu čerstvých novinek, zvolili jsme stejný postup i v případě psychologického sloupku. Prošli jsme nejzajímavější studie z uplynulých měsíců a hledali mezi nimi vanilkové rohlíčky, které ještě neztratily tvar a přitažlivost. V pomyslné soutěži nakonec zvítězil výzkum americké psycholožky Ruth Karpinski: vyplývá z něj, že vysoce inteligentní lidé mívají častěji duševní problémy než běžní smrtelníci.
Jako zelenina
Vědkyně z Pitzer College v Kalifornii se souvislostmi vysoké inteligence a zdraví zabývá dlouhodobě. Ve výzkumu publikovaném loni na podzim oslovila téměř čtyři tisíce členů společnosti Mensa sdružující lidi, jejichž IQ převyšuje hranici 130 bodů (což jsou zhruba dvě procenta populace). Zajímala se o několik ukazatelů jejich duševní pohody a stavu imunitního systému – například zda trpí úzkostmi a poruchami nálady či pozornosti, hyperaktivitou, autismem nebo nemocemi imunity, jako jsou alergie či astma.
Dodejme, že vysoká inteligence bývá spojována spíše s lepším než horším zdravím. V minulosti vědci třeba zjistili, že inteligentní lidé méně trpí nemocemi srdce a cév, rakovinou dýchacího systému či demencí. Vypadalo to, že schopnost řešit matematické rovnice plní spíše preventivní funkci podobně jako pohyb nebo čerstvá zelenina.
Ruth Karpinski ovšem vyšlo, že v případě duševního zdraví může být logika…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
